Tisíce umělců a profesních organizací varují před dopady trénování generativní umělé inteligence. Spotify začalo distribuovat audioknihy ve Francii a zemích Beneluxu.
„Nastrojil bohy dávné Thesálie do pytlů, v nichž vypadali skoro jako lidé,“ pohoršuje se postava jediného románu belgického spisovatele Jeana Raye. Fantastický příběh vyprávějící o vědci posedlém manipulací s dávnými božstvy patří k vrcholům literárního hororu minulého století. Nabízí ale i…
K jeho dílu se vracejí poslední tři papežové, nyní může i český čtenář. Začaly vycházet sebrané spisy Teilharda de Chardina. O ambiciózním projektu s jeho iniciátorkou Františkou Jirousovou.
Massalemova sbírka je komplexní reflexí naší soudobé společnosti, která je z velké části xenofobní, negativně se staví proti environmentálním problémům a odmítá takřka jakoukoli formu emancipace menšin. Žijeme zkrátka ve velmi podivné verzi postsocialistického konzervatismu.
Přijmeme-li tezi, že literatura mění společnost, tak dystopická díla se jeví jako ideální spouštěče takové změny. Dystopie jsou zvětšovací skla temných stránek naší reality. Jan Váňa se v pravidelném sloupku pokouší zjistit, jak literární díla ponoukají společnost k akci.
V uplynulých dnech se tuzemská veřejnost dozvěděla jména laureátů Ceny Václava Buriana za poezii a Ceny Josefa Jungmanna i nositelů titulů Knihovna roku a Městská knihovna roku.
V rámci stého výročí surrealismu byla publikována řada textů a pořádala se řada akcí. Mnohdy se však slova surrealismus, surrealistický a surreálný užívají dosti volně. O tom, jak se k jejich používání stavět, přinášíme rozhovor s historikem surrealismu, básníkem a kurátorem Jaromírem Typltem.
Cenu Josefa Jungmanna minulý týden obdržel Michal Ctibor za překlad Vergiliovy „Aeneidy“. Volba to byla pro leckoho nečekaná, možná o to zajímavější.
Poslední masterclass tohoto roku se blíží. Série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o své profesi i životě. Tentokrát se představení hudební publicista Karel Veselý a novinářka Apolena Rychlíková. Akce vzniká za finanční podpory Státního fondu kultury.
Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala třiapadesátiletá jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
„Mám rád básnířky a básníky, jejichž rukopis je natolik osobitý, že není možné je zaměnit s kýmkoli jiným,“ říká překladatel Petr Zavadil v rozhovoru nad třemi nově vydanými knihami překladové poezie, jež vyšly v nakladatelstvích Fra a Dybbuk.