Norská lekce z Frankfurtu

Jak jste vytvářeli strategii pro norské hostování ve Frankfurtu? Jaké byly vaše hlavní priority?

Cíle stanovené vedením projektu zdůrazňovaly literaturu a kulturu. Chtěli jsme přinášet příběhy a hlasy z Norska, probouzet radost ze čtení a podporovat svobodu projevu.
Projekt za Norsko realizovala NORLA ve spolupráci s velmi širokým okruhem partnerů: třemi ministerstvy, knižním průmyslem, nadacemi, kulturními institucemi i soukromými iniciativami. Cíle jsme formulovali tak, aby se takto rozsáhlý mezinárodní projekt dal uskutečňovat cíleně a aby v jeho středu zůstali literatura, autoři a kultura.
Jednou z hlavních priorit bylo posílit dopad projektu na německém trhu tím, že jsme do našich aktivit vedle nakladatelů a překladatelů zapojili také německé knihkupce. Vznikla z toho velmi plodná dlouhodobá spolupráce.
V roce, kdy bylo Norsko čestným hostem, vyšel rekordní počet překladů.

Jak se vám toho podařilo dosáhnout?

Začali jsme včas. Od podpisu dohody s Frankfurtským knižním veletrhem v roce 2016 až do roku 2019 jsme výrazně zintenzivnili kontakty mezi norským a německým knižním průmyslem. Němečtí nakladatelé této příležitosti využili a počet překladů i vydaných knih prudce vzrostl. Vyšlo přibližně pět set titulů z Norska nebo o Norsku.
NORLA zároveň od roku 2017 zvýšila podporu překladů do němčiny a garantovala pokrytí padesáti procent nákladů na překlad.

Podporovali jste nějakým způsobem vznik nových literárních agentur?

Ne přímo finančně. Nové agentury jsme ale zvali ke všem aktivitám NORLA určeným literárním agentům. Mohly si tak rozšiřovat síť kontaktů mezi nakladateli, překladateli, knihkupci a dalšími lidmi z oboru, které jsme zvali do Norska.

Jak jste do projektu zapojovali německé nakladatele?

NORLA i norský knižní průmysl mají s německými nakladateli úzké vztahy. V letech před norským hostováním jsme je ještě výrazně posílili prostřednictvím rozsáhlého návštěvního programu. Německé redaktory jsme zvali do Norska, kde se mohli setkávat s autory a literárními agenty a poznávat norskou literární scénu.

Přijali jste bez výhrad frankfurtský požadavek, podle něhož se veletrhu mohou účastnit pouze autoři, jejichž knihy už vyšly v německém překladu?

Pro Norsko bylo důležitým kritériem při výběru autorů to, aby jejich dílo bylo německému publiku dostupné v překladu. Až na několik výjimek tomu tak skutečně bylo. Výjimku jsme mohli udělat například tehdy, když byl určitý autor nebo téma pro publikum mimořádně zajímavé — například v případě literatury původních obyvatel.
Počet překladů z norštiny do němčiny je taky mnohem vyšší než počet překladů do angličtiny, takže pro Norsko to žádné zásadní omezení nepředstavovalo. Zároveň nám to umožnilo přivážet norské autory ke čtenářům po celém Německu v průběhu celého roku, kdy jsme byli čestným hostem.

Co pro vás bylo nejdůležitější v samotném roce hostování a v následujících dvou letech?

Celý rok 2019 jsme využili k propagaci norských autorů, literatury a kultury v Německu. Vedle stovky autorů, kteří se představili přímo na knižním veletrhu, navštívila zhruba stovka autorů během roku nejrůznější festivaly. Němečtí překladatelé představovali norské spisovatele na celé řadě čtení a debat.
Následující dva roky ovšem poznamenala pandemie. Soustředili jsme se proto především na to, abychom udrželi vybudovanou síť kontaktů a zájem o norskou literaturu do chvíle, kdy se budeme moci vrátit k běžným aktivitám.

Jak vlastně úspěch takového projektu měříte? Podle počtu prodaných práv? Nebo podle toho, kolika autorům se skutečně podaří prosadit u německých čtenářů?

Používáme celou řadu ukazatelů: počet prodaných práv, nárůst počtu překladů, mediální ohlas, nové navázané kontakty, počet autorů zvaných do zahraničí, reakce publika a další.

Přinesl Frankfurt nějakou trvalou změnu norskému literárnímu prostředí?

Frankfurtský projekt otevřel norské literatuře mnoho dveří. Autoři, kteří na veletrhu vzbudili velký zájem publika, například začali dostávat mnohem více pozvánek na další literární festivaly.
Norsku tato zkušenost také umožnila usilovat o další projekty čestného hostování, například v Lipsku a Boloni. Literárním agenturám zase přinesla podstatně širší mezinárodní síť kontaktů.

Kdybyste měli dát jednu radu České republice před jejím hostováním ve Frankfurtu, jaká by byla?

Česká prezentace na knižním veletrhu nepochybně přinese řadu nových příležitostí a výsledků. Důležité je ale pracovat s nimi dlouhodobě: dál podporovat cesty autorů do Německa i dalších zemí a podporovat český knižní průmysl v jeho aktivitách na dalších zahraničních trzích.

Rozhovor s Katjou Stergar ze slovinské literární agentury JAK o zkušenosti s čestným hostováním ve Frankfurtu si můžete přečíst zde. 

A tady najdete rozhovor na stejné téma s Tiiou Strandén z finské literární agentury FILI.