Jako by nestačilo, že se nakladatelů pomalu začíná zmocňovat předvánoční horečka, za rohem je navíc další Velký knižní čtvrtek. Takže i tentokrát bylo z čeho vybírat…
V případě, že se mě někdo zeptá, jakou knihu jsem si koupil, napadne mě na malý okamžik, že odpovědět mu (nebo jí) je jako ukázat spodní prádlo. Anebo ještě hůř. Odpovědět je jako nechat tazatele nahlédnout do zákoutí své duše. Nechci z toho dělat drama, ale někdy chvíli trhám okvětní lístky: Mám…
Románový exkurz do světa, kde už se nikdo necítí doma. Recenze románu Země těch druhých od Leïly Slimani.
„Znovu sedím u toho stolu, v protějším okně se svítí, v bytě ale nikoho nevidím. Černá vlajka tam taky nevisí, pomyslím si nejdřív, když se ale trochu nakloním, zase ji zahlédnu,“ píše ve fragmentu ze svého deníku z Budapešti básnířka Alžběta Stančáková.
Klikaté dějiny jedné německé ulice. Literární reportáž z Brém od Vratislava Maňáka odemykáme u příležitosti nominace článku na Česko-německou novinářskou cenu 2021.
Spisovatelé jako Margaret Atwoodová, Orhan Pamuk nebo Tom Stoppard vyzývají k propuštění svých íránských kolegů z vězení. Chuck Palahniuk bude posílat román v newsletterech. Roald Dahl se spojil s Netflixem.
Pokud člověk většinu svého společenského času tráví v hlavním městě, kde probíhá nespočet událostí, málokdy se zamyslí nad tím, jak se kultuře daří jinde, ať už v menších městech, či dokonce na venkově. A poté co konečně nevelké akce navštíví, otevřou mu oči.
Existují tři oblasti, které bychom měli mít v oboru didaktiky literatury na zřeteli: četba, tvorba a nauka. Kniha Didaktika literatury: výzvy oboru ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak…
„Když přijdu v Bratislavě do Artfóra, tak tam je polovina knih v češtině. V Praze neexistuje možnost koupit slovenskou knihu, leda čirou náhodou, když ji člověk omylem potká,“ říká historička umění, profesorka Milena Bartlová v podcastu Kapitalx. Slovenskou literaturu čte v Česku málokdo. Je na…
Čtyřiadvacátého září 1717 se nad Albionem zešeřilo. Narodil se hrabě z Orfordu, plodný pisatel dopisů a především první představitel a zakladatel gotického románu. Vypravme se za dědečkem hororu.
Dnes si připomínáme 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Svědka téměř celého jednoho století československé poezie, inspirátora, hybatele a čelného představitele všech jeho klíčových období. Seifert však žil i pro jiné osudy, než byl československý.
Finský spisovatel Mikko-Pekka Heikkinen, který rád píše o finském Laponsku, bude tento týden hostem veletrhu Svět knihy a vystoupí také v Brně na besedě konané v rámci festivalu Týdny finské literatury.