V uplynulých dnech se tuzemská veřejnost dozvěděla jména laureátů Ceny Václava Buriana za poezii a Ceny Josefa Jungmanna i nositelů titulů Knihovna roku a Městská knihovna roku.
V rámci stého výročí surrealismu byla publikována řada textů a pořádala se řada akcí. Mnohdy se však slova surrealismus, surrealistický a surreálný užívají dosti volně. O tom, jak se k jejich používání stavět, přinášíme rozhovor s historikem surrealismu, básníkem a kurátorem Jaromírem Typltem.
Cenu Josefa Jungmanna minulý týden obdržel Michal Ctibor za překlad Vergiliovy „Aeneidy“. Volba to byla pro leckoho nečekaná, možná o to zajímavější.
Poslední masterclass tohoto roku se blíží. Série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o své profesi i životě. Tentokrát se představení hudební publicista Karel Veselý a novinářka Apolena Rychlíková. Akce vzniká za finanční podpory Státního fondu kultury.
Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala třiapadesátiletá jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
„Mám rád básnířky a básníky, jejichž rukopis je natolik osobitý, že není možné je zaměnit s kýmkoli jiným,“ říká překladatel Petr Zavadil v rozhovoru nad třemi nově vydanými knihami překladové poezie, jež vyšly v nakladatelstvích Fra a Dybbuk.
Před týdnem zemřel ve věku 78 let brněnský básník, představitel brněnské bohémy Leoš Bacon Slanina. Přinášíme vzpomínku Arnošta Goldflama.
„Převratnou změnou byla rehabilitace ženské rozkoše, kterou středověk sice uznával, ale 18. a 19. století v zájmu zdravého plození odmítalo,“ píše Milena Lenderová v recenzi na novou knihu, jež vychází v nakladatelství Argo v historické edici Každodenní život.
V prózách Paola Cognettiho osudy vyrůstají z míst a místa vyživují osudy a nad tím vším se tyčí překrásně lhostejné vrcholy hor. Svědčí o tom i jeho nový román „Dole v údolí“.
Přinášíme ukázku z připravované nové knihy básnického dua, publikujícího pod jménem Jaroslava Oválská.
„Když se například jedna z jeho úplně prvních výstav po bienále během několika dní vyprodala, David byl pobouřený. Nelíbilo se mu, že si jej sběratelé pořizují jako investici,“ píše Marek Torčík o Davidu Wojnarowiczovi ve svém pravidelném fejetonu pro časopis Host.