Minulý týden ve věku 78 let zemřel významný slovenský prozaik, překladatel a publicista Pavel Vilikovský. Na něj i na společné zážitky s ním vzpomíná spisovatel a novinář Márius Kopcsay.
Greta. Před dvěma lety to bylo ještě docela obyčejné, jakkoli v našich končinách ne příliš časté dívčí jméno. Od září 2018 se to ale začalo razantně měnit.
Severní Amerika bude mít nové literární ocenění — pro spisovatelky a nebinární autory. A oběti Jacka Rozparovače pomník.
Do Klatov jsem přijel v sobotu ranním vlakem a hned po příjezdu zamířil do Léta, dalšího nezávislého knihkupectví z našeho volného seriálu o nenápadných hrdinech knižní kultury. Setkal jsem se s Michaelou Petríkovou, jednou z tamějších knihkupkyň.
Když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6.16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak za bílého dne. Ukázka z oceňovaného románu italské prozaičky Nadii Terranovy.
V reakci na článek Alžběty Glancové o hnutí BDS z prosincového Hosta Magdaléna Křížová a Zdeněk Jehlička zpřesňují roli hnutí v izraelsko-palestinském sporu i politický a historický kontext jeho existence.
Ten slam byl do značné míry následkem mého článku v Hostu (1/2019) jménem „Básnická copy generation“. Kritizoval jsem v něm určitou komercionalizaci české slam poetry scény. V rozhovoru s aktuálním mistrem Ondrou Hrabalem (2/2019) se Jan Němec na text ptal. Hrabal odpověděl, že článek se mu líbí,…
Zatím poslední kniha norské spisovatelky a novinářky Linn Ullmannové měla být původně něčím zcela jiným. Dcera Ingmara Bergmana a Liv Ullmannové naplánovala, že spolu s otcem napíší knihu. V té době bylo Bergmanovi osmdesát sedm let.
Zásadní dílo anglické literatury si lze poslechnout v původním znění — s přispěním Terryho Jonese. V Barnes & Noble nalepili na literární klasiky blackface.
Jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších rumunských básníků současnosti je Claudiu Komartin. Narodil se v roce 1983 a ve dvaceti letech debutoval básnickou sbírkou Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti), za niž obdržel prestižní Cenu Mihaie Eminesca a díky níž se stal jedním z…
Mýtus lidu jako základu národa tvořil páteř národního hnutí a obecné přijetí národní identity přímo určovalo úspěch utváření moderního českého národa. Autorský tým historiků umění, literatury a kultury v nové knize mapuje genezi tohoto mýtu i jeho význam.
Rozhovor s Věrou Kunderovou z listopadového čísla Hosta vyvolal řadu reakcí. Většina z nich vypovídá více o naší společnosti než o Věře Kunderové, Milanu Kunderovi či jeho díle.