„Cusk se netají tím, že ‚Obrys‘ napsala za tři týdny. Nebylo by spravedlivé říct, že je to znát, ta kniha je napsaná výborně. Zároveň je zřejmé, že členitější přístup by vyžadoval více času,“ píše v recenzi Jan Němec.
Proč není v pořádku mluvit za druhé z pozice moci, i když bylo otroctví zrušené a všichni máme (skoro) stejná práva? A kam vlastně dopadají slzy vyplakané při čtení dojemných příběhů plných utrpení?
„Nebyl to sen, ale ani skutečné to nebylo. Tak jako nesmrtelnost. Jak bezedné ložisko rozkoše. Jako dva výkřiky na modrý měsíc,“ píše ve svém fejetonu Ondřej Macl.
„To se vám takhle v butiku sejde manželka s milenkou…“ Takovou situací může začínat šovinisticky laděný vtip, rozpustilá komedie — anebo může jít o expozici ambiciózní novely spisovatelky a scenáristky, která napsala scénář pro seriál „Pět let“, jímž zhruba před půlrokem Česká televize tak trochu…
Asociace spisovatelů společně s Obcí překladatelů a Překladateli Severu zveřejnili zprávu z výzkumu, v němž se zaměřili na to, jak žijí čeští spisovatelé a překladatelé. Zjištěné informace nejsou nikterak útěšné, poslouží však jako podklad pro možné zavedení statusu umělce, o nějž usiluje český…
Plagiát, vykrádačka, derivát, nepřiznaná apropriace, výpůjčka. To není výpisek ze slovníku synonym, ale rychlý přehled nálepek, kterých se v posledních několika dnech dostalo novému románu Aleny Mornštajnové „Les v domě“. Právem?
V březnu do Brna přijela básnířka, novinářka a kulturní manažerka Ivanna Skyba-Jakubova, první rezidentka ročního projektu pro ukrajinské autory a autorky. Cílem je, aby se nadechli a nabrali síly, podívali se na Brno svýma očima, potkali se.
Přípravy na Svět knihy vrcholí a čeští nakladatelé nezahálí. Jaro opět přineslo a ještě přinese spoustu zajímavého čtení. V našem dubnovém výběru převažují tituly z překladové literatury a neopomněli jsme ani jednu z nejočekávanějších českých knih roku.
Dubnový fejeton Věry Horváthové Duždové o tom, jak běží čas, proč nepsat o strastech, o důležitosti Mezinárodního dne Romů, ale i o tom, že se život neptá a občas nás přivede do nečekaných situací.
„Psaní a čtení je pro mě přirozené, a pokud to nedělám, po nějakém čase mě zachvátí prázdnota. Čili doufám, že se s ní jednou nebudu nucen sžít,“ říká v rozhovoru ze série Třicátníci Vojtěch Vacek, knihovník, básník a držitel Ceny Jiřího Ortena.
Připadá vám psaní spisovatelů o sobě jaksi… neliterární? Místo toho, aby vymysleli svérázného pana domácího, čarodějku z Bradavic, chytrého detektiva, sáhnou po sobě samých. Píšou dopisy, deníky, memoáry, vzpomínání… Copak není hodnotnější vymyslet sofistikovanou fabuli románu?
Několik románů královny detektivek Agathy Christie bylo upraveno, aby tak zmizely potenciálně urážlivé výrazy a odkazy na etnickou příslušnost. Minulý týden byly zveřejněny užší nominace na Mezinárodní Bookerovu cenu, jedno z nejsledovanějších literárních ocenění.