Ukázka z knihy amerického politologa Francise Fukuyamy o převládnutí identitárních témat v politice — a dopadech takové politické proměny na světové dění.
V srpnu uplynulo padesát let od smrti významného sociologa a estetika umění Theodora Wiesengrunda Adorna.
Představujeme vám první díl z nového literárního seriálu. Jednou měsíčně oslovíme odborníka, který představí vybrané téma a k tomu ty nejzásadnější tituly. Začít jsme se rozhodli s nedávno zesnulou spisovatelkou Toni Morrisonovou, konkrétně s tématem otroctví. A to nám přiblíží profesor Josef Jařab…
Ukázka z kolektivně psané a editované publikace o novém oboru v průniku lidského vědění, bádání a umění.
Studie historika Tomáše Vilímka o roli českých manažerů při proměně Československa v demokracii je součástí kolektivní monografie Architekti dlouhé změny, která se „věnuje analýze expertních forem vládnutí a jejich legitimizaci před rokem 1989, resp. přenosu expertního vědění a praktik politicko…
Říká se, že rozum nás odlišuje od zvířat a je pramenem lidské moudrosti. Stejně jako ostatní charakteristiky našeho živočišného druhu vznikl evolucí, což vzbuzuje dvě zásadní otázky: Proč k tomu nedošlo i u zvířat? A proč se lidé tak často chovají úplně bláznivě?
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Ukázka ze stěžejní práce britského historika o moderní transformaci společnosti a civilizace. Příchod modernity pro Baylyho není výsledek působení elit, ale naopak souhrou mnoha faktorů a proměn, na nichž se podílela většina obyvatelstva.
Ukázka z jazykovědné studie o překladu, v níž František Šícha rozebírá převod Remarqueova románu Vítězný oblouk do češtiny.
Objevené deníkové zápisy maďarského spisovatele a novináře Sándora Máraie vyvolaly v Maďarsku malé pozdvižení. V textech mapujících dekádu po rakouském anšlusu nemilosrdně pojmenovává roli, kterou Maďarsko sehrálo ve druhé světové válce.
Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Ukázka z nové knihy historika Timothyho Snydera.
Historik Orlando Figes nezkoumá Říjnovou revoluci jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí s utopickými cíli. Ukazuje, že revoluce si uchovávala tytéž idealistické cíle od svého počátku v roce 1891 až do roku 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, protože až do samého konce sovětští…