Články od:

Kryštof Kočtář

|
|

O poezii i filozofii výjimečných stavů

Dnes vychází nový díl naší podcastové série Kovárna, tentokrát o myšlení a odkazu Růženy Vackové. V rámci Týdne svobody jsme natáčeli živě ve vršovickém Vzletu a hostem byl profesor literatury a umění Josef Vojvodík. Kritiku jeho zatím poslední knihy „Extremum“ (2024) připravil Kryštof Kočtář.

Přečíst celé
|
|

Svět sám myslí

Kde končí umělecké dílo a začíná jeho reflexe? Mediální teoretik a filozof Bernd Herzogenrath v knize „Myslet média“ (česky 2025) uvažuje o jejich těsném propletení, o myšlení „s“ uměním, nikoli „o“ něm. Nejen na to se německého myslitele po jeho nedávném workshopu v Olomouci ptal Kryštof Kočtář.

Přečíst celé
|
|

Místopis filmového a literárního hororu

Kniha „V domě je příšera“ mapuje moderní horor jako „krajinu“. Antonín Tesař coby kartograf probádává monstry se hemžící teritoria filmu a literatury z celého světa. Mainstreamová epicentra i brakové periferie nahlíží v působivé šíři a s nakažlivou vášní, přesto místy na úkor hloubky.

Přečíst celé
|
|

Balancovat mezi kontrolou a její ztrátou

Pod záštitou brněnské platformy Terén měla premiéru one-man-performance FUGK, v níž několikero postav ztělesňuje performer a hudebník Pasi Mäkelä. S finským konceptuálním umělcem hovoříme o japonském tanečním divadle butó, finském hudebním stylu humppa a české experimentální scéně.

Přečíst celé
|
|

Uzávorkovat se ve strašidelné literatuře

V nakladatelství Vyšehrad vyšla prvotina francouzského prozaika a esejisty Michela Houellebecqa z roku 1991. Do centra své rozsáhlé eseje klade H. P. Lovecrafta, spisovatele specializovaného na „kosmickou hrůzu“. Do tenat hrůzy a zmaru ovšem jako by byl napříč knihou lapen i sám Houellebecq.

Přečíst celé
|
|

Dobře se mi pracuje s hlušinou

S českým experimentálním filmařem a hudebníkem Martinem Klapperem, jenž je už čtyři dekády usazený v Kodani, hovoříme o jeho experimentální filmové tvorbě, nacházení filmového materiálu a dánském pornu.

Přečíst celé
|
|

Druhé životy Ladislava Klímy

Jedna z nejznámějších povídek Ladislava Klímy nese název „Jak bude po smrti“. Literární vědec Matěj Klíma jako by si pak ve své monografii položil tomuto názvu podobnou otázku — jak bylo Klímovým dílům po smrti jejich autora, tj. v rukou jiných píšících?

Přečíst celé
|
|

„Litery nabíjí do muškety a střílí.“ O literární tvorbě Zdeňka Lorenze

Zdeněk Lorenc, člen skupiny Ra a český surrealista. Zdeněk Lorenz, člen kapely OZW a taktéž český surrealista, zhruba o generaci mladší než jeho skorojmenovec. Na rozdíl od Lorence zůstává Lorenzova tvorba prakticky bez reflexe. Další text ze série ke stému výročí surrealismu.

Přečíst celé