Nejdřív se zbláznili ptáci. Kroužili nad středověkým centrem Alghera ve výstražných manévrech a nezpívali. Řvali. Nebe se převlékalo do ošklivých šatů, jako by mu už na ničem nezáleželo.
Doslechla se, že varšavský Dům zábavy a kultury pořádá otevřené klání ve slam poetry. Psát básně, natož ty soutěžní, jí moc nešlo, na to byla „zkažená“ filozofií, přece však dostala chuť si to vyzkoušet. Připravila si pásmo o potraceném plodu. A pokud by při troše štěstí postoupila do druhého kola,…
S plodností běžných dní ubíhá náš čas a nesmlouvavě přetváří sílu, duševno a zdraví v postupně chřadnoucí existenci. Všechno má svůj čas a ten je pro každého z nás jiný. A proto si dovolím trochu se vrátit v čase.
Když psychologové probírají osvojování si mluvy dítětem, nezapomínají zdůraznit, jak rychle si batole rozvine bohatou slovní zásobu a vyvine správné syntaktické struktury. Dítě opravdu udivuje. Již ve druhém roce si vytváří množinu velmi odlišných objektů „označovaných“ jedním a týmž „označujícím“…
Jedné pobožné kamarádce připravily starší sestry rozlučku se svobodou ve znamení sedmi smrtelných hříchů. Ptal jsem se jí, co to obnášelo, jestli byla nucená někomu ublížit, s někým smilnit nebo co já vím. Odmítla mi to říct, prý to neví ani její tehdejší snoubenec, dnes manžel a táta dítěte.…
V oparu ponurém a neútulném jsou prosincové dny oděny. Jejich stín se šíří vzduchem a při každém vykročení z domova se do nás zabodávají jeho nevlídné částečky. Z milých a příjemných lidí se stávají monstra, jejichž cílem je pouze jít si za svým, vnímat jen své potřeby a pocity a přednostně…
Napodobování, mimesis, ve smyslu „obrazu“ skutečnosti, je jiným napodobováním, než o jakém budu psát. Existuje totiž i napodobování jiných autorů; touha zkusit to také — jako oni.
„Milá Eržiko,“ píšu fixem na balonek napuštěný heliem, „máme se na co těšit? Je nám těžko, ale nějak se držíme navzájem. A ty ses pustila.“
Nekonečné dřevěné police, bezchybně poskládané knihy, všudypřítomný pach vědění, existence mimozemských civilizací, hysterie z historie a zejména všeobjímající múza fabulujících tvůrců. Je čas a prostor naslouchat svému tělu a dát mu to, co chce. Před měsícem mé tělo bažilo po poznání, ale nyní se…
Nedávno jsem si při četbě knížky o depresi znovu připomněl, že sklouzávání k dichotomiím považují někteří moji kolegové psychologové a psychiatři za průvodní jev životního nastavení, které je často zdevastováno právě depresí. I bez tohoto onemocnění jde v drtivé většině o neadekvátní zjednodušování…
Jedno lidské stvoření se v osmnácti letech rozdělilo na dvě poloviny. První zůstala doma, aby pomáhala rodičům se správou jejich skrovných majetků. Druhá se tak dlouho oddávala vábení knih a větru v záclonách, až jí to nedalo a vyrazila do světa. Bylo slyšet vzdalující se drncání kolečkového kufru,…
„Všechny mé nemilé zkušenosti a vzpomínky jsou mou součástí, nejsem zapšklá, ba naopak jsem tím vším obohacena,“ píše ve svém fejetonu spisovatelka a vizuální umělkyně Věra Horváthová Duždová.