|

Dát básní mat

Co zbude po básníkovi? Báseň, řeklo by se. Proč se ptáš? Ano, já vím, ale která? To se nikdy neví. Může to být báseň o mršině. O poštovní schránce nebo o stéblech trávy. Anebo o tom, že jsem u pramene a žízní hynu. Zbude jedna ikonická báseň vytištěná ve sbírce. Zbyl ikonický Máj. I Maryčku…

Přečíst celé
|

Lačnost čtenářských anket

Znáte ony vlezlé ankety čili vyzvídání, co budou lidé číst o prázdninách? (Otazník ani není namístě.) Z povědomí se vynoří odpovědi, dokonce i spisovatelů: Něco k vodě. Něco odpočinkového. Lehčí žánr. Detektivku. Vždycky jsem si nad odpověďmi uvědomoval, že jsem na tom jinak. Střádám na léto…

Přečíst celé
|

Kočka a generál

„Už dlouho jsi nedávala na Facebook žádné ukázky z překladu,“ stěžují si kamarádi. „Ty nic nepřekládáš? Co překládáš? Ale mohlo by to už být pro změnu něco trochu veselejšího…“

Přečíst celé
|

Jsme ještě normální, když normálně nemluvíme?

Mluvíme ještě normálně? Ta otázka mě opakovaně napadá v situacích, kdy slyším umělé fráze. Co když plíživě podléháme duševní poruše — jazykovému manýrismu? Prodíráme se balastem novo-termínů, saháme po strojených obratech; navíc často říkáme někdy i ztrojeně totéž. Nevadí nám, že jsme…

Přečíst celé
|

Spokojeně poletovat kosmickými dálavami

Abych přiznal pravdu, měl bych už být touto dobou ponořený do překladu Systému světa, třetí části rozmáchlého Barokního cyklu Neala Stephensona, který jsem slíbil dotáhnout do konce, ale mám z té bichle trochu strach. Proto jsem dlouho neváhal, když mě oslovil Boris Hokr s nabídkou, jestli bych se…

Přečíst celé
|

Zmateni svobodou, utěšováni frázemi

Přišli jsme o řád. Je znepokojující, jak snadno byly rozmetány přehledně uspořádané možnosti. Byli jsme připraveni o obsah samozřejmosti a normálnosti. Do některých z nás vpadla úzkost. Jsme vrženi do nejistoty: nic neznámého pro filozofy. Heideggerův termín vrženost jsem kdysi vnímal jako…

Přečíst celé
|

Staronová dobrodružství Conana z Cimmerie

Barbara Conana není třeba představovat — film s Arnoldem Schwarzeneggerem viděl snad každý, a kdo ne, ten přinejmenším ví o jeho existenci. Méně se ví, že autorem této postavy je texaský spisovatel Robert Ervin Howard a v jeho díle se rozhodně nejedná o nemluvného hrdinu poháněného touhou po…

Přečíst celé
|

Proč číst Antigonu

Každá četba starověké klasiky připomíná, z jakých šablon vzešla kultura naší civilizovanosti. Čtete a přitom studujete archetypy. Jarní glosa psychologa Zbyňka Vybírala.

Přečíst celé
|

Pesimistické a existenciální horory

Pro první české knižní vydání v současné době překládám povídky amerického spisovatele Thomase Ligottiho, autora, kterého Washington Post označil za „nejlépe střežené tajemství v současném literárním hororu“. Sbírkou Písně mrtvého snivce si svým způsobem plním dávný sen, protože tento tajuplný…

Přečíst celé
|

Pravidlo povšechnosti

Možná se vám také dlouho po přečtení vybavují některé pasáže z knih. Mně například jeden dialog, přecitlivělý rozhovor mezi kritikem (či kdovíkým) a spisovatelem nad autorovou knihou, který nezapomenutelně popsala Nathalie Sarraute v románu Mezi životem a smrtí.

Přečíst celé
|

Po stezce Findiánů

Překládání knih finské autorky Katji Kettu je pokaždé dobrodružná výprava. Jednak do prostředí a do období, v nichž se příběhy odehrávají, jednak do samotných příběhů, které se řinou jako vodopád těžko uvěřitelných zvratů a emocí, a jednak do neskutečně bohatého, nápaditého a působivého jazyka.

Přečíst celé
|

Kdo rozhoduje o tom, co budeme číst

Z nenápadného návyku se vyvinul nezaměnitelný způsob výběru knih. Začalo to tím, že po odvyprávění večerní pohádky dvouapůlletému synovi (poslední měsíc téměř výhradně O Červené karkulce) jsem se zvedl, zhasl, na odchodnou směrem k postýlce řekl: „Dobrou noc“ a vzal si z knihovny či ze stolu knihu.…

Přečíst celé