|
|

Provazochodci nad propastí

„The Future is now.“ Díky prudkému technologickému rozvoji v posledním století se opravdu zdá, že budoucnost žijeme už teď. Ale víme, jak k ní přistupovat? Dvanáctá kniha z edice Crossover od nakladatelství Argo nese nepříliš optimistický název „Nad propastí: existenční riziko a budoucnost lidstva“…

Přečíst celé
|
|

Tam uvnitř opravdu něco je!

Čtenářovu zvědavost probouzí nejen název s příslibem „Tam uvnitř něco je!“, ale rovněž ilustrace Františka Skály na obálce knihy s matně černým povrchem, z něhož se z naznačené průrvy derou nasupené obličeje dítěte, plyšáka i roztodivné havěti, jež nevěstí žádnou selanku. Básnický debut Tomáše…

Přečíst celé
|
|

Zapomenuté knihy: Hodina němčiny

Román „Hodina němčiny“ německého spisovatele Siegfrieda Lenze patří k předním dílům německé literatury, které se sebekriticky vyrovnávají s obdobím nacismu a druhé světové války. Na německém knižním trhu je tato moderní klasika stále k dostání v nových vydáních, u nás však vyšla jen jednou a…

Přečíst celé
|
|

Tolstojovské rodinné drama

Nevěra, problematika závislostí, ztráta dítěte a napjatá atmosféra rodinné dovolené — nejen to líčí David James Poissant, jižanský autor povídek, ve svém románovém debutu „U jezera“. Kromě toho, že autor opouští svůj příznačný formát povídky a zakouší možnosti románu, se jedná o knihu, kterou se…

Přečíst celé
|
|

Životy ako len detská spomienka

Príbehy, v ktorých sa človek prispôsobí dejinám lúk a lesov, kde čas plynie len tak rýchlo, ako fúka vietor. O všemožnosti človečiny a dolinách, na ktoré si nikto nespomenie, píše Dominika Moravčíková vo svojej prozaickej zbierke „Dom pre jeleňa“. Kniha vydaná vo vydavateľstve KK Bagala sa…

Přečíst celé
|
|

Zapomenuté knihy: Město smutku a radosti

Přestože se to tak může zdát, finský spisovatel Mika Waltari není autorem jen jediného románu. Jeho psaní bylo neúnavné a čítá reportáže, divadelní hry i sérii detektivek. Jeho román popisující jeden den v předválečných Helsinkách by ale zapomenutý být nemusel.

Přečíst celé
|
|

Zapomenuté knihy: Dictee

„Dictee“, jediná kniha americké spisovatelky a umělkyně Theresy Hak Kyung Cha, není příliš známá. Zatímco pro část čtenářů radikálně mění to, čeho je literatura schopná, pro jiné je příliš složitá a nesrozumitelná. Vypráví o utrpení několika generací žen a především o jazyku.

Přečíst celé
|
|

Zapomenuté knihy: Devět bran

Těžko říct, zda můžeme knihu „Devět bran“ označit za zapomenutou, přece jen se u nás dočkala od roku 1937 hned několika vydání (naposledy v roce 2016) a její název svého času nesl i významný multikulturní festival. Rozhodně se jí však nedostává takové pozornosti, jakou by si podle mého zasloužila,…

Přečíst celé
|
|

Velké chtění

„Kniha ‚Chvění je naděje‘ je bilanční, sebezpytná, v ní se Karel Hvížďala autorsky nejvíc obnažuje a ona také podivuhodně definuje, ohraničuje naturel tohoto tvůrce. Neboť zde Hvížďala o sobě, o své povaze a o svých limitech možná sděluje víc, než zamýšlel,“ píše v recenzi Josef Chuchma.

Přečíst celé
|
|

Obrazový příběh o mezigeneračním setkávání

Jednoduchý titul autorské knihy Martiny Trchové „Babi“ lze číst jako důvěrné označení i oslovení, jeho dvojslabičnost odkazuje k dětskému osvojování jazyka, kdy mezi prvními slovy převládají ta určená nejbližším rodinným příslušníkům. Dále se autorka obejde beze slov a v ilustracích i komiksově…

Přečíst celé
|
|

Přitažlivost a podstata nepůvodnosti

Psát recenzi na poslední román Aleny Mornštajnové „Les v domě“ je po mediální bouři, kterou způsobilo obvinění z necitlivého využití příběhu výtvarnice a komiksové autorky Toy Box, dost nevděčný úkol.

Přečíst celé
|
|

Hmota těch druhých

„Cusk se netají tím, že ‚Obrys‘ napsala za tři týdny. Nebylo by spravedlivé říct, že je to znát, ta kniha je napsaná výborně. Zároveň je zřejmé, že členitější přístup by vyžadoval více času,“ píše v recenzi Jan Němec.

Přečíst celé