|

Jakými tvory jsme?

Nejnovější kniha Noama Chomského se dotýká vybraných základních otázek studia přirozeného jazyka v nejširších souvislostech, a to z hlediska teoretické lingvistiky, filozofie vědy a jazyka, kognitivní vědy, evoluční biologie či metafyziky, a sleduje také jejich provázanost při studiu rozsahu i mezí…

Přečíst celé
|

Češi o Češích

Proč se někteří Češi domnívají, že jsou příslušníky pomýleného a selhávajícího národa, zatímco jiní protestují proti přepisování dějin? Dnešní móda hanlivých stereotypů o Češích je markantní součástí současných sporů o dějiny. Vzbuzuje nejen emocionálně rozhořčené protesty a více či méně věcnou…

Přečíst celé
|

Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy

Literární historik Martin C. Putna prochází širokým územím někdejšího rakousko-uherského mocnářství. Vzdor oné „jakoby nekonečné mnohosti a pestrosti“ nakonec v této oblasti nalézá zřetelné rysy společných duchovních dějin. Jejich počátek splývá s počátkem vlády Habsburků nad středoevropským…

Přečíst celé
|

Mýtus o Marsu a Venuši

Představy o rozdílech mezi pohlavími nejsou jen dílem společenských předsudků a hluboko zakořeněných mýtů, ale v posledních dvaceti letech také různých self-help příruček a víceméně amatérských společenských sond. Lingvistka Deborah Cameronová se v knize názvem odkazující snad k nejslavnějšímu…

Přečíst celé
|

Nacistická kulturní politika v Protektorátu

Podle nacistické propagandy prožívali Češi za Protektorátu „dobu kulturního rozkvětu“. Taková tvrzení je samozřejmě třeba odkázat do říše legend. Přesto však právě v kulturní oblasti zbýval českému obyvatelstvu poměrně nemalý prostor pro realizaci, nenutili mu jen propagandu a nepředkládali jen…

Přečíst celé
|

Každodenní stalinismus

Životní podmínky ve stalinistickém Sovětském svazu vytvořily nový typ občana, kterého historička Sheila Fitzpatricková nazývá Homo sovieticus, a prostřednictvím jeho příběhů pak podrobně vykresluje atmosféru každodenního městského života a upozorňuje, že stalinský režim neznamenal pouze násilí, ale…

Přečíst celé
|

Poražení

Jedenáctého listopadu 1918 západní spojenci slavili, původní mocné státy Německo, Rakousko-Uhersko a Osmanská říše byly na kolenou a první světová válka skončila. Pro mnohé ale jen na pohled. Malé nástupnické státy postupně ovládla nejistota, vynořila se noční můra revolucí, pogromů a etnických…

Přečíst celé
|

Ódinn. Mýtus, oběť a iniciace

Opera, literatura a v poslední době komiks i jeho adaptace velkou měrou čerpají inspiraci ze severské mytologie a vikingských ság. Jejich pomyslným středem jsou příběhy o nejvýznamnějším severském božstvu, Ódinnovi. Jemu i celému systému skandinávské mytologie se v nové knize věnuje Jan A. Kozák.

Přečíst celé
|

Za (de)konstruktivismem

Posledních sto let se kromě literatury bouřlivě rozvíjel i její akademický odraz — literární teorie. Do jejího vývoje promluvil především meziválečný strukturalismus a jeho pokračovatelé v šedesátých a sedmdesátých letech: poststrukturalisté, dekonstruktivismus, postmodernističtí myslitelé a…

Přečíst celé
|

Západ a jeho víra

Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry. Kněz, historik a teolog Tomáš Petráček se v nové knize s…

Přečíst celé
|

Lidé reagují v Praze jako v jakékoliv kapitalistické zemi

V období studené války bylo Československo cílem mnoha latinskoamerických levicových intelektuálů, z nichž někteří o svém pobytu zanechali písemná svědectví. Tyto písemné záznamy sebral a uspořádal v nové knize Československo očima latinskoamerických intelektuálů 1947—1959 historik Michal Zourek. V…

Přečíst celé
|

1599

Jak se z talentovaného dramatika a básníka stal jeden z největších autorů v dějinách literatury? V líčení literárního historika Jamese Shapira můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.

Přečíst celé