|

Ticho a smích

Vybíráme text z chystaného výboru Esejů o české literatuře Sylvie Richterové z let 1975—2015, jehož rámec tvoří studie věnované dvěma slavným dílům o putování: začíná Švejkovou cestou labyrintem nesmyslu a končí cestou Komenského poutníka za poznáním a spásou.

Přečíst celé
|

Mezi ideálem a nahou pravdou

Ukázka ze studie s podtitulem „Realismus v českých diskusích o literatuře 1858—1891“. Martin Hrdina se vrací k počátkům českých diskusí o realismu a na pozadí proměn myšlení měšťanské společnosti, přecházející od liberalismu k masové demokracii, popisuje různé způsoby rozumění realističnosti…

Přečíst celé
|

Nástin filozofie vědy

Má smysl požadovat po filozofii normativní poselství? Je vědecká teorie lepší, když více předpovídá, nebo více vysvětluje? Lze jednoznačně odlišit vědu od pseudovědy? Skončí sociální a humanitní obory jako karikatury uměleckých spolků? Můžeme veškeré vědy naturalizovat? Ukázka ze studie Lukáše…

Přečíst celé
|

Básnická řeč

Jen stěží lze najít českého čtenáře, který by neznal Pána prstenů nebo Letopisy Narnie. Jméno Owena Barfielda, bez něhož by tato díla pravděpodobně nebyla nikdy vznikla, je však v českém prostředí téměř neznámé. Přitom to byl právě Barfield, kdo rozhodující měrou přispěl ke zformování volného…

Přečíst celé
|

Studie a stati o francouzské literatuře

Ukázka z výboru nejzdařilejších literárněkritických textů romanisty Jiřího Konůpka (1919—1968), které se týkají francouzské literatury a českému čtenáři představují její nejzajímavější části. Knihu edičně zpracovali Jiří Pelán a Josef Schwarz.

Přečíst celé
|

Přišel befel od císaře pána

Ukázka z kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněné svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na…

Přečíst celé
|

Psaný hlas

Studie Ondřeje Skovajsy sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) Walta Whitmana a Obratník Raka (1934) Henryho Millera burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Přečíst celé
|

Hodina duchů

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí. Po Teorii nevzdělanosti nyní tedy…

Přečíst celé
|

Riziková společnost Karla Čapka

Závěrečná, pro H7O drobně upravená část stejnojmenného eseje z knihy Odsouzeni k modernitě, v níž sociolog Jan Keller dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se…

Přečíst celé
|

Židé a slova

Proč jsou slova právě pro Židy tak důležitá? Izraelský prozaik Amos Oz a historička Fania Oz-Salzbergerová se pokoušejí zodpovědět tuto i řadu příbuzných otázek výpravou do historie židovského národa a nabízejí poutavý výklad kontinuity židovských dějin jako výrazu jedinečného vztahu mezi tímto…

Přečíst celé
|

Po Devětaosmdesátém

Z dnešní situace — z pozorovací kóty, na níž začasté slyšet slova „o konci listopadových dějin“ — se Petr Pithart ohlíží po původu toho, čím jsme dnes znepokojeni jako jevy krizovými, v celkovém pocitu, „že něco je špatně“. A v mozaice z paměti vyplavovaných příznačných momentů, situací, momentek i…

Přečíst celé
|

Jak (ne)být sám (se) sebou

Jan Kosek vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17. století, se promítají do lidské…

Přečíst celé