Svou básnickou skladbu o zneužívání Joshua Mensch rozkládá do stovek vět uvozených slovem „protože“ — protože tak komplexní, bolavou a matoucí zkušenost nelze než vyjádřit básní.
Hnacím motorem mnohých básní sbírky „Viktor“ Kamila Boušky je hněv. Obzvláště pak těch adresovaných Kamilu Bouškovi a jemu podobným.
V nesourodé sbírce Zbyňka Mrvíka se skrývá povídka „Sraz absolventů a telátko“, intenzivní a surový příběh frustrovaného krmiče krav, píše v recenzi knihy „A čeho se bojíš ty“ Kryštof Mec.
Prolínáním dvou jazyků bez jakéhokoli tlumočení mají lidé na obou stranách řeky, která může být hranicí mezi dvěma zeměmi nebo jen dvěma těly, možnost zachovat si tělesnou integritu a nepodstoupit ani redukci způsobenou překódováním do cizí řeči, píše Kryštof Mec v recenzi sbírky Dominika Bárta.
S básníkem, prozaikem a překladatelem Adinem Ljucou rozmlouváme o bosenské poezii, překladu a antologiích. Na jedné antologii právě Adin Ljuca pracuje a měla by pod názvem „Je na tom něco dobrého“ vyjít v nakladatelství Protimluv.