Poslední lednový den proběhlo v Knihovně Václava Havla uvedení knihy kanadského historika Michaela Ignatieffa „O útěše“. Jedno z příštích čísel Hosta přinese rozhovor s autorem, zatím si můžete přečíst recenzi knihy.
Básník Miroslav Olšovský měl vždy jasně rozpoznatelný nekompromisní rukopis. Nadneseně by se dalo říci, že s drobnými stylistickými obměnami píše stále dokola jednu a tu samou báseň. Potvrzuje to i jeho nová sbírka „Psaní mi za rukou běhá jako pes“.
Nejslavnější práce filozofa a aktivisty Guye Deborda „Společnost spektáklu“ vyšla poprvé rok před pouličními nepokoji ve Francii v roce 1968 a atmosféra doby knihu prostupuje od počátku do konce. Aktuální české vydání už tak přirozeně reflektuje praktický neúspěch celé revolty i následující…
Příběh, který poroste s jeho vnučkou, ilustrovaný jeho dcerou Evou Koťátkovou, vydal filozof Petr Koťátko poprvé před pěti roky. Mezitím do rodiny přibyla druhá vnučka a s ní ožila i příležitost vydat druhý díl „Anička, Mája, potok a dráteníci“.
Tuhle knížku už několik let prodávají v antikvariátech po desetikoruně za kus. A jde o takovou malou velkou literaturu, která vás nápaditým jazykem a přebujelou imaginací nutně škádlit nebude. Zobrazuje nicméně konkrétní kus velkých malých dějin. Odehrává se v anglickém Lichfieldu na počátku…
Jak se má Bůh ke Galmichovi, tak se má Galmiche ke slepici. V autobiografickém, filosoficko-poetickém traktátu „Metafyzický kurník“ se slepice, Galmiche a Bůh nacházejí na pomyslné vertikální spojnici mezi nahoře a dole, mezi materiálním světem prožívaným teď a věčností.
Devadesátá léta jsou dnes stejná zkratka jako třeba ta padesátá, šedesátá či následující dvacetileté normalizační „bezčasí“. Radek Diestler jde v knize „Dekáda naplno“ hlouběji. Ale možná ne dost. Více v recenzi Zdeňka Staszka.
Svobodova nová sbírka nese typické rysy postmoderní poetiky: anestetičnost, fragmentaritu, tekutost. Také je ale plná lidské nejistoty, existenciálních problémů a lásky.
Alespoň jedná dobrá zpráva z Šafaříkovy ulice: nakladatelství Fra pokračuje ve vydávání Rolanda Barthese. Po Světlé komoře, Říši znaků a knize Roland Barthes o Rolandu Barthesovi se na sklonku loňského roku objevil Deník smutku.
Nynější překlad rozhovorů, které s Eugènem Ionescem v roce 1977 vedl literární kritik Claude Bonnefoy, se může jevit jako opožděný krok. Stačí se ale začíst a je po pochybách.
Horského kniha je v mnoha polohách „whitmanovsky“ svůdná. Pojímá poezii jako hořečnatě vizionářskou cestu, na níž se verše jen tak tak neutrhnou z řetězu básníkovy imaginace. Neklid, nervozita, permanentní napětí. Horský napsal debut, který by v aktuální produkci neměl zapadnout.
Nedávno zesnulá britská spisovatelka A. S. Byattová se proslavila románem „Posedlost“ z roku 1990, považovaným za jeden z nejlepších britských románů devadesátých let. Stal se literární událostí i bestsellerem a získal uznání kritiky i prestižní cenu Booker Prize.