Články se štítkem:

Poezie

|
|

Hamid Ismailov: Jen tak v Praze

Uzbecký spisovatel Hamid Ismailov říká, že své básně píše „jen tak“ — na okraje stránek a prázdné listy vlastních próz. Z jeho nové sbírky „Šunčaki“, kterou letos vydala Městská knihovna v Praze, přinášíme několik básní z cyklu „Zlatá Praha“.

Přečíst celé
|

Cena literární kritiky na ostravské Inverzi

Daří se Petru Borkovcovi v jeho nové knize „Malé lodě“ stírat věkové rozdíly mezi čtenáři? V čem se sbírka Lucie Kubalíkové „Horní hranicí lesa“ liší od klasické environmentální poezie? A obstála by kniha Ivana Motýla „Eins Zwei“ i v jiném než undergroundovém nakladatelství?

Přečíst celé
|
|

Proč sakra tolik protože

Svou básnickou skladbu o zneužívání Joshua Mensch rozkládá do stovek vět uvozených slovem „protože“ — protože tak komplexní, bolavou a matoucí zkušenost nelze než vyjádřit básní.

Přečíst celé
|
|

Na okraji a proti

Cena literární kritiky zahájila třetí ročník debatou o básnických sbírkách prvního čtvrtletí 2026. Do debaty porota vybrala sbírky „Atlas křoví“ Barbory Müllerové, „Propaganda“ Iryny Zahladko a sbírku „Viktor“ Kamila Boušky.

Přečíst celé
|
|

Nové možnosti litevské poezie

Minule jsme mapovali první kroky litevské poezie. Na následujících řádcích se postupně přeneseme z období druhé světové války přes sovětskou Litvu až do současnosti.

Přečíst celé
|
|

Litva jako les

V českém prostředí není litevská poezie (a ani literatura obecně) nikterak známá. Což je škoda, neboť i v Pobaltí vznikla a stále vznikají hodnotná díla. Tento dvojdílný článek si klade za cíl tuto neznalost napravit.

Přečíst celé
|
|

Dvojí život jednoho spisovatele

Octavian Soviany, rumunský spisovatel se jménem evokujícím albánské předky, profesor literatury, vášnivý kuřák a zábavný vypravěč, byl v roce 2019 čestným hostem Měsíce autorského čtení. Jeho básnický cyklus velikáni revolucí v českém překladu vzbudil u publika pozitivní ohlasy.

Přečíst celé
|
|

Současná finská poezie

S počátkem nového milénia se ve finské poezii odehrálo cosi významného, na čemž se shodují jak autoři, tak kritici — odklon od modernistické tradice, která zde za celé půlstoletí hluboce zakořenila. Ve srovnání s 90. lety 20. století se mnohem hojněji začaly psát básně v próze, poté převzal vládu…

Přečíst celé
|
|

Dvě století finské poezie

Finská básnická tvorba je pro českého čtenáře takřka neznámá. U nás vydané knižní překlady by se daly spočítat na prstech jedné ruky a na několik vlaštovek otištěných v literárních časopisech vzpomene málokdo. Přestože je poezie ve finštině — alespoň co se tištěného slova týče — ve srovnání s…

Přečíst celé
|
|

Mezi harmonií a skutečností

Jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších rumunských básníků současnosti je Claudiu Komartin. Narodil se v roce 1983 a ve dvaceti letech debutoval básnickou sbírkou Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti), za niž obdržel prestižní Cenu Mihaie Eminesca a díky níž se stal jedním z…

Přečíst celé
|
|

Ženy Generace 45: Pár slov o uruguayské poezii

V novém roce budeme pokračovat s představováním poezie ze zemí mimo hlavní čtenářský proud, případně psané v jazycích, které se do češtiny překládají spíše výjimečně anebo v menší míře. Tentokrát vás Michaela Zormanová seznámí se třemi uruguayskými básnířkami a jejich básněmi ve vlastním překladu.

Přečíst celé
|
|

Poezie osamělého ostrova

Pátý díl nepravidelného seriálu, který přináší alespoň drobný pohled na poezii psanou v jazycích, které se do češtiny nepřekládají tak často. Máme za sebou Turecko, Ukrajinu, Švýcarsko a Moldávii. Nyní je na řadě Island, o kterém se v několika dílech rozepsala překladatelka Alma Adlerová.

Přečíst celé