Minulý týden, 24. listopadu, opustil svět jeden z velikánů básnického umění, téměř stoletý Hans Magnus Enzensberger. Ve své glose na něj vzpomíná překladatel dvou jeho děl Pavel Novotný.
Když o někom řekneme, že je „habán“, je jasné, že se jedná o velkého statného člověka neboli kolohnáta či hromotluka, chcete-li. Kde se toto slovo vzalo a co původně znamenalo?
„Oddechnu si, když řídká zástavba skončí a znovu se ocitnu ve volné přírodě. Je po třiceti letech života v kapitalismu taková bída vůbec možná? Nejsem dál než pět kilometrů od Diakonie, šest od náměstí a čtyři a půl od Penny Marketu, a přece jsem se ocitl v jiném světě,“ zamýšlí se básník Elsa Aids…
V druhé půlce srpna slibovat další, i když malou prácičku bylo krkolomné, plánů a práce jsem měla dost a dost. Ale pak jsem si řekla, že napsat o tom, co právě dělám, zase není špatný nápad. Překládám totiž velmi zajímavou knihu a je to asi i první kniha, u které se při překládání hihňám nahlas a…
Až do konce letošního září ne každý věděl, kde leží Královec. Díky polskému parodickému twitterovému účtu, který analogicky k situaci na Ukrajině navrhl, aby se Kaliningradská oblast rozdělila mezi Polsko a Českou republiku, se Královec přes noc stal hvězdou sociálních sítí. Královec není jediné…
„Jsem tu teprve druhý den. A mám velké plány. Příliš velké. Jenže rezidence v Broumově znamená výjimečný stav. Který se už nikdy nebude opakovat. A tak žádné plány nejsou dostatečně ambiciózní,“ píše ve své glose z rezidence Daniela Mrázová.
Podle některých expertů na rozpoznávání duševních chorob dříme narcistní porucha v každém z nás. Není divu: sebevzhlíživost se snadno páchá, pokušení bývá velké. Právem se tak dá říct, že narcismus v nás nepodřimuje, ale bděle se protahuje. A tak jsem si řekl, že své poruše popustím uzdu. Je možné…
Kdo z nás nebyl někdy v lese na houbách? O blízkém vztahu českých houbařů ke všem hříbkům, kozákům, ale třeba i bedlám svědčí množství lidových názvů vycházejících z nářečí. Setkáváme se s nimi dodnes, a tak při návštěvě některých oblastí naší republiky můžeme být až překvapeni jejich růzností.
„Vidím, že jste už chytil novinářské manýry. Knihu mi laskavě vraťte, je to pro mě cenná památka.“ Glosa Aleksandra Kaczorowského.
„Nestačí ulovit ta správná slova a odhalit všechny reálie: v románu o věčném boji mezi dobrem a zlem, o temné straně, o stínu, který nás pronásleduje, jsem se musel přestat zdráhat, musel jsem couvnout a odběhnout,“ píše Kepa Uharte o překladu románu „Senzibil“ Markéty Pilátové.
Byt v sedmém patře v Praze 3, rámovaný vnitroblokem domů, útočiště v zářícím městě, v blízkosti hřbitova, který je ostrůvkem věčného odpočinku. Zvláštností Foglarova bytu jsou ložnice a pracovna, která je od prostorného balkonu oddělena stěnou ze tří skleněných dveří. To vytváří vzdušnou a chladnou…
„Píše se o multižánrové tvorbě. Jsou tu umělecké fúze. Tvorba ‚na pomezí‘. Nezařaditelné konceptuální a sociální umění. Rockoví muzikanti vystupují se symfonickými tělesy. Proč ne?“ Psycholog Zbyněk Vybíral se zamýšlí nad možnostmi a důležitostí migrace v umění i ve společenských vědách.