Letošní ročník cen Magnesia Litera se nese ve znamení několika změn. Myslí je vůbec spolek Litera vážně, nebo se jich ve skutečnosti tak trochu bojí? Co vlastně chceme po Magnesii Liteře?
„Žiji a pracuji v neustálém stresu a napětí mezi rostoucími požadavky na excelentní vědecké výkony na straně jedné a prekarizací a nedůstojným mzdovým ohodnocením na straně druhé,“ popisuje práci vědeckého pracovníka a vysokoškolského pedagoga v oblasti humanitních a společenských věd ve svém komentáři Jan Bierhanzl.
„Máte-li rádi párky, nemáte prý nikdy chodit do masokombinátu. Máte-li rádi překladovou literaturu, raději se nedívejte knížkám pod kapotu,“ píše překladatel Viktor Janiš ve svém komentáři, v němž zkoumá překlad knihy „Suma sumárum“ vytvořený překladačem DeepL.
„Jsou i jiní tady ve východní Africe, kteří se snaží dělat to co Nyege Nyege. Ale všichni selhávají. Chybí jim plán, koncepce, jasně daný postup. Zahrát na festivalu, nahrát desku, vydat a poslat do Evropy.“ S kýmkoli se na festivalu Nyege Nyege bavíme, ten nám potvrzuje to, kvůli čemu jsme se ostatně do Ugandy vypravili.
„Ondřej Nezbeda zveřejnil 1. listopadu 2022 na tomto webu glosu ‚Pět fází smutku nad Státní cenou‘. Považuji za důležité vyslovit se k několika uvedeným bodům, které jsou poněkud zkreslující a manipulativní,“ píše Radim Kopáč. A redakce časopisu Host na to posléze reaguje novým komentářem.
Nedávné narozeniny Sylvie Plathové, jedné z nejvýznamnějších spisovatelek 20. století, si shodou náhod připomínáme během měsíce duševního zdraví. Proč to tedy z některých reakcí na autorčinu tvorbu vypadá, jako by její smrt byla na tvorbě této feministické literární ikony tím nejzajímavějším?
