Knižní průmysl se pomalu zotavuje z krize a uzdravení ještě nějakou dobu potrvá, podle některých odhadů i v řádu let. Co však takové zdraví znamená?
Dlouho jsem váhal, jestli reagovat na text Evy Klíčové „Kritika v osamění“ (Host 1/2020) pojednávající o První bilanci. Článek se věnuje pravidelné prosincové diskusi o české literatuře uplynulých dvanácti měsíců, kterou pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR. Tu jsem loni organizoval a moderoval…
Dřevo se listem odievá, slavíček v keřku spievá a my vycházíme z tohoto podivného bezčasí kromě jiného snad opět o něco nedůvěřivější a skeptičtější. Důvody, pro které se tak děje, jsou četné, ale možná v nás doba, která je za námi, otevře i (zatím možná netušené) pozitivní rámce.
Nakladatelství, které máme a které vydá dvě až tři knihy ročně (někdy i trochu víc), současnou krizovou situací vůbec ovlivněno nebylo. Všichni spolupracovníci jsou externí a my jsme ve výhodné situaci, kdy nám je docela jedno, jestli něco vydáme na jaře, v létě, na podzim nebo až po Vánocích. Za…
Ministerstvo kultury avizovalo, že v oblasti literatury chce v současné situaci pomoct především malým nakladatelstvím, která vydávají kvalitní knížky. Vyčlenilo na to 20 milionů korun, které chce rozdělit v aktuálně vypsaném grantovém řízení, jenže to problémy těchto nakladatelů bohužel řeší jen…
Uzavřené prostory, sváteční nálada, na každého dopadne atmosféra začínajícího jara a svátků znovuzrození jinak. Jak je na tom ale nejvyšší český marketér, pravá ruka premiéra a poradce? Více se dozvíte v zachycené korespondenci.
Nebudeme-li počítat porůznu rozeseté povídky, poznali čeští čtenáři dílo H. P. Lovecrafta až na počátku devadesátých let a po třicet let si mohli opakovaně, v různých překladech a vydáních přečíst většinu jeho kratších i delších prací. Značná část jeho díla však u nás donedávna stále nebyla známá…
„Neptej se, co může tvá zem udělat pro tebe, ale ptej se, co ty můžeš udělat pro svou zem,“ řekl v roce 1961 John Fitzgerald Kennedy. Mnozí na jeho citát v těchto dnech myslí.
Tohle není čas na poklidné psaní v karanténě. Pandemická krize je okamžikem, kdy se vyjevují slabiny křehkého systému české kultury.
Při přemýšlení nad tím, proč mě osobně při tvorbě knižní grafiky některá práce baví méně a jiná více, jsem zjistila banální, ale podstatnou věc — záleží na knize. Je totiž docela velký rozdíl mezi tím, navrhovat obálku pro první vydání současného českého autora, pro první české vydání zahraničního…
Pokud se bude preferovat pouze vkus mužů odborníků, bude česká literatura monokulturní — a to (díky smrkům) už víme, jak dopadá. Copak v literatuře nenajdeme dost profesionálek?
Článek „Zkostnatělá česká fantastika“ zveřejněný na Sardenu 7. února 2020 vyvolal debatu, jakou v žánrovém prostředí dlouho nepamatujeme. Debata o tom, jaká má nebo nemá česká fantastika být a o čem mají autoři psát, spíše než o stavu fantastiky vypovídá o stavu společnosti. Jak ve světě, tak u nás.