Redakce H7O i časopisu Host přeje klidné svátky vánoční a krásný nový rok plný čtení. A k přání přibalujeme dárek v podobě nové povídky Lidmily Kábrtové.
Pátý díl nepravidelného seriálu, který přináší alespoň drobný pohled na poezii psanou v jazycích, které se do češtiny nepřekládají tak často. Máme za sebou Turecko, Ukrajinu, Švýcarsko a Moldávii. Nyní je na řadě Island, o kterém se v několika dílech rozepsala překladatelka Alma Adlerová.
Vyprávět příběh o čtení v českých zemích je náročný úkol. Přesto se z toho spletitého, nejasného a zejména nijak významně probádaného světa, kolik které knihy se prodalo a jak moc byl v knihovnách půjčován ten a ten autor, tu a tam vynoří pozoruhodné informace, které do jisté míry zažité představy…
Za poslední dva měsíce mi při práci v knihovně pod rukama prošly stovky knih. Dobrá polovina byla starší víc než sedmdesát let. Vybral jsem tři působivé tituly, jejichž starší vydání stojí za to připomenout.
V rumunštině existuje pořekadlo, že Rumun je rozený básník. Proto není divu, že jak v samotném Rumunsku, tak i v Moldavsku — kde je rumunština úředním jazykem a které je samostatným státem pouze shodou historických okolností — se setkáme s mimořádně bohatou básnickou tradicí.
Den boje za svobodu a demokracii… a Mezinárodní den studentstva. Letos si připomínáme 30. výročí sametové revoluce, ale také hrdiny ze studentských řad, kteří v průběhu let totalitních režimů spolubojovali za svobodu. Abychom vyjádřili solidaritu mladým lidem, oslovili jsme bibliografku z Ústavu…
Ve druhém dílu seriálu, v němž se pokoušíme nastínit tendence, záludnosti i stěžejní momenty českého čtení v průběhu posledního století, se dostáváme k desátým létům 20. století.
Kanadský historik Modris Eksteins se věnuje především německé a evropské historii. Ve své nejslavnější knize Svěcení jara sleduje společenský a kulturní kontext Velké války a s ním i zrození moderní Evropy.
Současná švýcarská literatura je v Česku velkou neznámou, po velikánech jako Dürrenmatt a Frisch jako by se nad ní u nás zavřela voda. Výjimkou je román Petera Stamma „Jemná lhostejnost světa“, který vyšel letos. A jak je to se švýcarskou poezií? Jedním z výrazných hlasů současné básnické scény…
První díl knižního seriálu, který v několika zastaveních představí českou literaturu v běhu času z pohledu čtenáře. V jednotlivých příspěvcích vás seznámíme s knihami a žánry úspěšnými u čtenářů té které doby, jak se čtenářský vkus v průběhu proměňoval a kterým spisovatelům se nejlépe dařilo.
Překladatelka a literární kritička Iryna Zabiiaka sepsala, jaké je to být básníkem v dnešní Ukrajině. Díky tomu nám o něco víc přiblížila literární tvorbu našich vzdálenějších sousedů.
Při mé práci knihovníka se mi do rukou dostávají tituly, na které bych jinak pravděpodobně nenarazil. Denně mám možnost listovat v knihách starých, vzácných, zapomenutých, ale i nezajímavých, podivných či zcela běžných. Jednou za čas se s vámi podělím o několik knížek, které mě zaujaly svým…