|
|

Vědecká mrkvička

Do diskusí o literatuře se opakovaně vrací argument, že vychází příliš mnoho knih. Jakkoli je to nesmyslný argument, pro určitou část knižní produkce bezpochyby platí: v odborné literatuře. Můžou za to naprosto odlišné motivace jejích autorů i systém vydávání. Co z toho má čtenář, literatura a věda?

Přečíst celé
|

Nějak postrádám zápal

Kniha! Možná by se dnes mělo napsat: Kniha? Nacházíme se ve víru digitální revoluce, která kromě toho, že mění téměř vše, útočí i na knihu v její tradiční, tištěné podobě. Na knize však vyrostla nejenom česká moderní kultura, ale také kultura západní. A s kým jiným si o knize popovídat než s Petrem…

Přečíst celé
|
|

Opuštěná v normalizaci

Umělecká historička Milena Slavická patří ke generaci, která prožívala normalizaci ve věku, jejž dnes běžně spojujeme s kariérním rozletem a vrcholem tvůrčích sil. Nějakým nejen kariérním rozletům ovšem tehdejší poměry moc nepřály. Možná tato někdejší zkušenost určuje rmutné ladění obou autorčiných…

Přečíst celé
|
|

Popularita a různost

Spisovatel zůstává prestižní povolání a většina britské populace by klidně jedním byla. Pokud by se někdo rozhodl pro dráhu dětského autora, velmi pravděpodobně by nikdy nedostal žádnou velkou cenu, a to i přes náročnost žánru. A roste diverzita, jak v literatuře, tak ve způsobech její konzumace.

Přečíst celé
|
|

Člověk-nikdo

Rozpětí podob Edwarda Stachury sahá od tuláka, který s batohem putoval Polskem (a později i dalšími zeměmi: Sýrií, Mexikem, USA, jihoamerickými státy), noci trávil na nádražích, v nonstop barech, v krajině, někdy v bytech přátel, a živil se tím, co se naskytlo, po literáta a překladatele z několika…

Přečíst celé
|

Fikční světy české realistické prózy

Kniha Fikční světy české realistické prózy propojuje literárně-teoretický rámec fikčních světů s tradičním literárněhistorickým konceptem realistické prózy v kontextu české literatury. Teorie fikčních světů už v českém prostředí dostatečně zdomácněla; autor ji v předkládané knize aplikuje i na…

Přečíst celé
|
|

Propagace české literatury a dvojí vytváření dojmů

Jak se stará Česká republika o literaturu v zahraničí? Ministerstvo kultury sice kdysi zřídilo Institut umění a Portál české literatury, které by papírově měly zajišťovat propagaci současné české literatury navenek, zatím se ale zdá, že se jedná jen o instituce, kterou jsou, aby byly. A literatura…

Přečíst celé
|

Kvalita se nedá měřit stopkami nebo metrem

Letos proběhne již čtrnáctý ročník Magnesie Litery. Ať už se o jejích kvalitách spekuluje jakkoli, je z literárních cen bezesporu mediálně nejvděčnější a dopad na prodejnost vítězných titulů je značný. O vývoji ocenění, výběru nejlepších knih a hlasování nám více v rozhovoru pro H7O prozradil jeho…

Přečíst celé
|
|

Zmatky nad jednou legendou

Ještě Ottův slovník naučný v roce 1888 informuje, že Šimon Abeles byl židovský katechumen, jenž „tajně na kázání chodil a ke křtu se připravoval, začež od vlastního otce dne 21. února 1694 zabit byl“. A také o tom, jak se v Týnském chrámu nachází „mramorová deska nad hrobem“. Dnešní zdroje takové…

Přečíst celé
|
|

Veřejný zájem o literaturu

Svět literárních novinek se minulý týden točil převážně kolem Valentýna a premiéry adaptace románu Padesát odstínů šedi. Erotika, láska, sex a romantika nicméně nejsou jediné oblasti, v nichž literatura nebo stát zasahují do lidské intimity.

Přečíst celé
|
|

Mušle

Baladický příběh o osudu pětileté holčičky a její rodiny z doby represivní normalizace, který po mnoha letech skládá jako již zralá žena z nesouvislých střípků svých vzpomínek. Její rodiče patřili mezi emigranty, jimž se nepodařilo dostat své dítě za hranice. Starala se o ni babička v drsném a…

Přečíst celé
|

Vše pro dítě!

Třebaže se válečné operace let 1914—1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie…

Přečíst celé