Občas není jasné, zda jde Jiřímu Štěpánovi o přesné pojmenování, nebo si libuje v mnohomluvném chrlení pojmů, píše v recenzi jeho sbírky „Partitura a provedení“ Andrea Popelová.
Jedna z nejznámějších povídek Ladislava Klímy nese název „Jak bude po smrti“. Literární vědec Matěj Klíma jako by si pak ve své monografii položil tomuto názvu podobnou otázku — jak bylo Klímovým dílům po smrti jejich autora, tj. v rukou jiných píšících?
„Nastrojil bohy dávné Thesálie do pytlů, v nichž vypadali skoro jako lidé,“ pohoršuje se postava jediného románu belgického spisovatele Jeana Raye. Fantastický příběh vyprávějící o vědci posedlém manipulací s dávnými božstvy patří k vrcholům literárního hororu minulého století. Nabízí ale i…
Massalemova sbírka je komplexní reflexí naší soudobé společnosti, která je z velké části xenofobní, negativně se staví proti environmentálním problémům a odmítá takřka jakoukoli formu emancipace menšin. Žijeme zkrátka ve velmi podivné verzi postsocialistického konzervatismu.
„Převratnou změnou byla rehabilitace ženské rozkoše, kterou středověk sice uznával, ale 18. a 19. století v zájmu zdravého plození odmítalo,“ píše Milena Lenderová v recenzi na novou knihu, jež vychází v nakladatelství Argo v historické edici Každodenní život.
V prózách Paola Cognettiho osudy vyrůstají z míst a místa vyživují osudy a nad tím vším se tyčí překrásně lhostejné vrcholy hor. Svědčí o tom i jeho nový román „Dole v údolí“.
Hlavní hrdinkou románu Anke Stelling „Mít svý jistý“ je autorčino alter ego, Resi. Je jí okolo čtyřiceti, má čtyři děti, žije v Berlíně a živí se jako spisovatelka. A právě dostala výpověď z bytu a spolu s ní také z dlouholetého přátelství. A za obojí si může sama. Možná ale ne tak úplně.
Kniha nazvaná „Ti druzí“, kterou koncipoval a napsal kunsthistorik Karel Srp o vzájemných vazbách Jeana-Paula Sartra a Československa v letech 1934—1970, je přinejmenším tak rozporuplná, jak rozporuplný byl Sartre sám.
Do sbírky Ondřeje Macury „Tiše, aby nás neslyšel“ vstupujeme s nejistotou. Kdo nás nemá slyšet? Je to zábavná hra na schovávanou, nebo nám hrozí nebezpečí? Jak uvidíme, platí obojí a nejistota z různých důvodů přetrvá do konce čtení, a vlastně i po něm.
Marek Toman v románu „České sklo“ analyzuje mocenské struktury, které působí jak v mikrostrukturách rodinných vztahů, tak v makrostrukturách mezinárodní politiky, a odhaluje jejich podobnost.
Tajuplný region Gemer na hranicích Slovenska a Maďarska slouží slovenskému spisovateli Danielu Majlingovi za místo, do nějž po komiksu „Zóna“ usadil i první díl své nové komiksové série, jež vyšla na přelomu loňského roku v nakladatelství Labyrint.
Česky vyšla druhá kniha amerického eko filosofa Davida Abrama. Je stejně dobrá jako ta první, dnes už proslulé „Kouzlo smyslů“? Co má společného fenomenologie, trikové kouzelnictví a šamanismus? Více v kritice Jana Němce.