„Románů, které ždímou příběhy, co to jde, je samozřejmě dost a dost, a tak je próza Rachel Cusk osvěžující už jen tím, že klade jiné důrazy,“ píše Jan Němec v recenzi na román „Tranzit“ od Rachel Cusk.
Aspoň třikrát zahráli loni v nakladatelství Dobrý důvod na struny přírody a mytologie, a to ve sbírkách Vojtěcha Štěpána, Alexandra Pecha a Miroslava Pecha. V prvních dvou případech se jednalo o hru úspěšnou, sbírka „Ymiho lebka“ Miroslava Pecha však oproti kolegům pokulhává.
Kdo by hledal v knize „Rytmikon I. Úvod do rytmologického myšlení“ Víta Pokorného suchý výčet rytmů, meter a počtů dob, bude zklamán. Koho by ale zajímal samotný pojem rytmu a šíře jeho možné aplikace, získá v knize cenný úvod do problematiky, jíž se u nás zatím nedostalo souvislejší pozornosti.
Sbírka Apoleny Vybíralové není příliš inovativní, dokáže ale emočně zatěžkané věci hravě situovat do nečekaných komických, něžných i zlovolných významových zákrutů.
Filosof Jan Buráň loni vydal knihu „Carl Schmitt: nepřítel otevřené společnosti“. Kritická analýza tohoto „korunního právníka třetí říše“ ukazuje, jak silný zůstává jeho vliv mezi odpůrci liberální demokracie. Je Schmitt skutečně nepřítelem?
Takové slovo podle Martina C. Putny nabízí biblická kniha „Kazatel“. A takové možná nyní potřebujeme víc než planou útěchu. Kniha vychází v edici Dennodenně nakladatelství Biblion, jež má za cíl přiblížit biblické texty současnému čtenáři a hledat jejich aktuální relevanci. To se Putnovi daří…
Vojtěch Štěpán přichází ve své sbírce s poezií bezpochyby zralou. Jeho poetika má oporu v rozmanitých jazykových vrstvách, pohled na svět je dán zase přes různé kulturní okruhy. Je to tento pluralismus, co sbírce umožňuje otevřít jak básníkovi, tak čtenáři upřímný vztah k přírodě.
Na každé stránce sbírky „Konkrétní poštolka“ básníka a kritika Jakuba Řeháka se shledáváme se strašlivou krásou, s básněmi, jimiž prostupuje milostná hniloba a elektrizující umrtvení. Verš „umiluj se k smrti“ by tak klidně mohl být považován za hlavní imperativ sbírky.
Kniha ne možná úplně zapomenutá, ale určitě opomíjená. Deníky a vzpomínky malíře, důstojníka a intelektuála, potomka polské šlechty Józefa Czapského představují sugestivní čtení o převratných událostech první poloviny 20. století.
V nakladatelství Vyšehrad vyšla prvotina francouzského prozaika a esejisty Michela Houellebecqa z roku 1991. Do centra své rozsáhlé eseje klade H. P. Lovecrafta, spisovatele specializovaného na „kosmickou hrůzu“. Do tenat hrůzy a zmaru ovšem jako by byl napříč knihou lapen i sám Houellebecq.
Camila Sosa Villada (*1982) je argentinská autorka, herečka a aktivistka, která se ve své tvorbě zabývá tématy genderu, marginalizace a boje za postavení trans osob. Českým čtenářům se nyní představuje oceňovaným románem „Potvory“. Více v článku Tomáše Herzána.
Ivana Gibová polemizuje v novém románu se známým archetypem Boženy Němcové. Její hrdinka se vrací do maloměsta k babičce ovládající zbytek rodiny. Přitom zakopává o všechna svá dětství. Jen posilněna alkoholem dokáže čelit vzpomínkám a nemohoucí, přesto mocné babičce.