Sbírka Apoleny Vybíralové není příliš inovativní, dokáže ale emočně zatěžkané věci hravě situovat do nečekaných komických, něžných i zlovolných významových zákrutů.
Filosof Jan Buráň loni vydal knihu „Carl Schmitt: nepřítel otevřené společnosti“. Kritická analýza tohoto „korunního právníka třetí říše“ ukazuje, jak silný zůstává jeho vliv mezi odpůrci liberální demokracie. Je Schmitt skutečně nepřítelem?
Takové slovo podle Martina C. Putny nabízí biblická kniha „Kazatel“. A takové možná nyní potřebujeme víc než planou útěchu. Kniha vychází v edici Dennodenně nakladatelství Biblion, jež má za cíl přiblížit biblické texty současnému čtenáři a hledat jejich aktuální relevanci. To se Putnovi daří…
Vojtěch Štěpán přichází ve své sbírce s poezií bezpochyby zralou. Jeho poetika má oporu v rozmanitých jazykových vrstvách, pohled na svět je dán zase přes různé kulturní okruhy. Je to tento pluralismus, co sbírce umožňuje otevřít jak básníkovi, tak čtenáři upřímný vztah k přírodě.
Na každé stránce sbírky „Konkrétní poštolka“ básníka a kritika Jakuba Řeháka se shledáváme se strašlivou krásou, s básněmi, jimiž prostupuje milostná hniloba a elektrizující umrtvení. Verš „umiluj se k smrti“ by tak klidně mohl být považován za hlavní imperativ sbírky.
Kniha ne možná úplně zapomenutá, ale určitě opomíjená. Deníky a vzpomínky malíře, důstojníka a intelektuála, potomka polské šlechty Józefa Czapského představují sugestivní čtení o převratných událostech první poloviny 20. století.
V nakladatelství Vyšehrad vyšla prvotina francouzského prozaika a esejisty Michela Houellebecqa z roku 1991. Do centra své rozsáhlé eseje klade H. P. Lovecrafta, spisovatele specializovaného na „kosmickou hrůzu“. Do tenat hrůzy a zmaru ovšem jako by byl napříč knihou lapen i sám Houellebecq.
Camila Sosa Villada (*1982) je argentinská autorka, herečka a aktivistka, která se ve své tvorbě zabývá tématy genderu, marginalizace a boje za postavení trans osob. Českým čtenářům se nyní představuje oceňovaným románem „Potvory“. Více v článku Tomáše Herzána.
Ivana Gibová polemizuje v novém románu se známým archetypem Boženy Němcové. Její hrdinka se vrací do maloměsta k babičce ovládající zbytek rodiny. Přitom zakopává o všechna svá dětství. Jen posilněna alkoholem dokáže čelit vzpomínkám a nemohoucí, přesto mocné babičce.
Představa jazzu na Donbase zní fantasmagoricky! „Jako by byla neuvěřitelná představa jazzu v periferní černé díře.“ Road movie oceňovaného autora Serhije Žadana, která se čtrnáct let po vydání originálu dostává i k českému čtenáři.
Profesionální glosátor společenského neřádu Stanislav Biler napsal třetí román. Po „Nejlepším kandidátovi“ a „Destrukci“ přichází „Nejkrásnější město na Zemi“. Přinášíme kritiku Petra A. Bílka.
Vyšla přednáška o vzdoru vůči nenávisti k Židům od Theodora Adorna. Nepřináší revoluční teze, které by ozřejmily původ antisemitismu nebo představily návod, jak mu čelit. Šíří však výzvu, již není zbytečné opakovat: je třeba znovu a znovu odolávat tendenci simplifikovat složité společenské problémy.