V češtině nedávno vyšel nový román Paola Cognettiho „Dole v údolí“. Po recenzi zde na H7O přinášíme i rozhovor s jeho překladatelkou Sárou Rodovou.
Prozaik Marek Technik je melancholickým Prométheem transhumanismu, který dobře ví, že prsty, které lidstvu nesou oheň poznání, musejí být velmi dobře prokřupány!
Jedna z nejznámějších povídek Ladislava Klímy nese název „Jak bude po smrti“. Literární vědec Matěj Klíma jako by si pak ve své monografii položil tomuto názvu podobnou otázku — jak bylo Klímovým dílům po smrti jejich autora, tj. v rukou jiných píšících?
Organizátoři českého hostování ve Frankfurtu 2026 přišli s literární soutěží, která se však u některých nesetkala s pochopením. Na Pražském hradě se udělovala státní vyznamenání, čtyřikrát byla oceněna tuzemská literatura. Brno bude hostit nový knižní veletrh.
Básník a esejista Zbigniew Herbert patří k nejvýznamnějším polským básníkům 20. století. Připomíná to i nový český výbor z jeho básní vydaný ke stému výročí básníkova narození.
Dne 27. října uplyne 110 let od narození velšského básníka, autora rozhlasových pořadů, krátkých prozaických textů a rozhlasových her, jehož práci do českého prostředí přinášely výrazné osobnosti, jako Jiřina Hauková, Pavel Šrut nebo Antonín Přidal.
Při červencovém projednávání novely mediálního zákona Andrej Babiš prohlásil, že proti zvýšení koncesionářských poplatků bude „krvácet na barikádě“. K jeho heroickému tažení se teď přidala i komerční rádia sdružená v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání, která spustila dezinformační kampaň…
Tisíce umělců a profesních organizací varují před dopady trénování generativní umělé inteligence. Spotify začalo distribuovat audioknihy ve Francii a zemích Beneluxu.
„Nastrojil bohy dávné Thesálie do pytlů, v nichž vypadali skoro jako lidé,“ pohoršuje se postava jediného románu belgického spisovatele Jeana Raye. Fantastický příběh vyprávějící o vědci posedlém manipulací s dávnými božstvy patří k vrcholům literárního hororu minulého století. Nabízí ale i…
K jeho dílu se vracejí poslední tři papežové, nyní může i český čtenář. Začaly vycházet sebrané spisy Teilharda de Chardina. O ambiciózním projektu s jeho iniciátorkou Františkou Jirousovou.
Massalemova sbírka je komplexní reflexí naší soudobé společnosti, která je z velké části xenofobní, negativně se staví proti environmentálním problémům a odmítá takřka jakoukoli formu emancipace menšin. Žijeme zkrátka ve velmi podivné verzi postsocialistického konzervatismu.
Přijmeme-li tezi, že literatura mění společnost, tak dystopická díla se jeví jako ideální spouštěče takové změny. Dystopie jsou zvětšovací skla temných stránek naší reality. Jan Váňa se v pravidelném sloupku pokouší zjistit, jak literární díla ponoukají společnost k akci.