|
|

Naučil jsem se psát na prahu katastrofy

Egyptský básník Mohsen Mohamed je jediným z autorů, který na letošním MAČ musel být jen online. České velvyslanectví v Londýně mu odmítlo udělit vstupní vízum. Bylo to o to překvapivější, že Mohsen žije s českou arabistkou Lucií Ryzovou. Více v rozhovoru, který s autorem vedl Pavel Drábek.

Přečíst celé
|
|

Smrt na skus

Věčná otázka nakladatelů je, zdá se, definitivně vyřešena. Má-li být dnes kniha úspěšná, musí být toxická, potvrzují knihy Jakuba Stanjury.

Přečíst celé
|
|

O poezii i filozofii výjimečných stavů

Dnes vychází nový díl naší podcastové série Kovárna, tentokrát o myšlení a odkazu Růženy Vackové. V rámci Týdne svobody jsme natáčeli živě ve vršovickém Vzletu a hostem byl profesor literatury a umění Josef Vojvodík. Kritiku jeho zatím poslední knihy „Extremum“ (2024) připravil Kryštof Kočtář.

Přečíst celé
|
|

Leni versus Riefenstahl: archivovat svůj život pravdě navzdory

Do českých kin přichází oceňovaný dokument „Riefenstahl“, který znovu otevírá příběh jedné z nejkontroverznějších osobností filmové historie. Snímek pracuje s rozsáhlým, teprve nedávno zpřístupněným archivem Leni Riefenstahl. Více v recenzi Apoleny Rychlíkové.

Přečíst celé
|
|

Šmejdit v rodinné minulosti

V úterý 4. listopadu bylo uděleno nejprestižnější francouzské literární ocenění Goncourtova cena. Získal ji spisovatel Laurent Mauvignier za román „La maison vide“. Přinášíme recenzi Míly Janišové.

Přečíst celé
|
|

Svět sám myslí

Kde končí umělecké dílo a začíná jeho reflexe? Mediální teoretik a filozof Bernd Herzogenrath v knize „Myslet média“ (česky 2025) uvažuje o jejich těsném propletení, o myšlení „s“ uměním, nikoli „o“ něm. Nejen na to se německého myslitele po jeho nedávném workshopu v Olomouci ptal Kryštof Kočtář.

Přečíst celé
|
|

Vstoupit do básně jako do supermarketu

Kdo z vás může říct, že se na malý okamžik živil pouze vlastním psaním?

Přečíst celé
|
|

Filozofie druhé obrazovky 4

Proč je dnes filozofie v prekérní pozici? Přinášíme sérii komentářů filozofa Václava Janoščíka k filozofii post-online. Čtvrtý z nich je o figurativní teorii a produktivitě „trans“ perspektivy. Jak taková teorie alternuje wokeismus a konzervativní esencialismus? Jaké sociální identity nabízí?

Přečíst celé