Přinášíme ukázku z tvorby básnířky a intermediální umělkyně Viktórie Citrákové. Texty původně napsané v angličtině přebásnila Karolína Hozová.
Ve své nové sbírce „Potom zhasni“ nabízí básník, textař, zpěvák a dramaturg, nově též nositel Ceny Jantar Jan Kunze básně, které komentují současný svět a dobu nebo reflektují vlastní život, a to zejména z hlediska pozvolného stárnutí a definitivního loučení s mládím.
Známe letošní vítěze Cen Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Tématem 69. ročníku festivalu Šrámkova Sobotka bude cesta. Web iLiteratura.cz doporučuje čtení na léto. Měsíc autorského čtení se tentokrát zaměří na exil.
Kniha Moisése Naíma je velkým svědectvím o rozkladu neoliberálního řádu. Autor s hlubokým porozuměním popisuje strategie a taktiky současných autoritářských hnutí a zároveň je sám významným představitelem systému, který je novými autokraciemi vytlačován.
V rubrice Druhá vášeň se ptáme spisovatelů na věci, které nijak nesouvisí s psaním, ale jimž se věnují stejně vášnivě jako psaní. V tomto díle se básník Petr Hruška vyznává z lásky ke starým přírodopisům, těm ptačím zejména.
Pro svou sbírku vybrala Klára Krásenská motto z veršů Jiřího Kuběny. Náboženské motivy se tak mísí s erotickými, z veršů čiší výrazná smyslnost. Oproti kuběnovské významové přetíženosti ale básně Kláry Krásenské působí křehce jako jemně utkaná síť významů, emocí a obrazů.
Barbora Hrínová vydává druhou knihu po pěti letech od úspěšného debutu „Jednorožci“, za niž obdržela cenu Anasoft Litera i cenu René pro středoškolské čtenářstvo. Svou typickou protagonistku upozaďuje ve prospěch přesvědčivého zkoumání mezilidských vztahů a života stárnoucího otce.
„Promluva je buď genialita, nebo blábol,“ píše Jiří Zizler ve studii zaměřené na tvorbu básníka Ivana Wernische. Ve své impresionistické kritice se snaží rozkrýt stále magický svět jeho nejnovějších sbírek. Tyto nesoustavné poznámky k pozdnímu Wernischovi publikujeme v den básníkových 83. narozenin.
Na konci května zemřel velikán afrických literatur a především té keňské Ngũgĩ wa Thiong’o. Proslul stejnou měrou svým literárním dílem i snahou prosadit africké kultury ve světě a dopřát jim spravedlivého zacházení.
V posledních třech letech vyšly dvě knihy, které mají ve svém titulu slovo důstojnost a zaobírají se tímto tématem ve zdravotních a sociálních službách. Je zajímavé, že jejich vyznění snad ani nemůže být rozdílnější.
Venku je červen. A jako každý rok touhle dobou se schyluje k Paní Dallowayové. Každé roční období, vlastně skoro každý měsíc si vyžaduje svůj román. Červen patří Mrs. D. S touhle knihou, kterou Virginia Woolfová napsala před 100 lety, jsem strávila víc než polovinu života.
„Raději škrtám než píšu,“ prozrazuje Monika Kubicová v jedné ze svých básní. Možná proto vychází její druhá sbírka, „Bezejmenný tok“, až třináct let po té první. Značí to sympatické vyhýbání se nadprodukci. Čtenář bude tudíž očekávat výběr těch nejzralejších plodů básnířčiny práce.