Mezi Bratislavou a Římem, mezi současným a budoucím Slovenskem. Pavel Sibyla se ve druhém březnovém sloupku zamýšlí nad tím, jak se v posledních letech tvaruje slovenská občanská společnost.
Levné knihy jsou po téměř třiceti letech v existenční krizi. Řetězec míří do insolvence.
„Psaní se stává prostředkem, jak se přihlásit o slovo, aniž by bylo třeba zvyšovat hlas.“ I tím se projevuje postava adaptace nejoceňovanější části románové hexalogie „Můj boj“ Karla Oveho Knausgårda, „Zamilovaný muž“, kterou v loňském roce nastudovalo Divadlo Na Zábradlí.
Platforma HBO Max nabízí dvoudílnou televizní adaptaci druhého románu Kateřiny Tučkové „Vyhnání Gerty Schnirch“. Vyhnání z názvu zmizelo, jméno protagonistky zůstalo. Co dalšího je jinak a jak se adaptace povedla? Více v recenzi Kamila Činátla.
Tento text vznikl jako živé pokračování rozhovoru s filozofem a sociologem Václavem Bělohradským pro únorový Host. Nad českými koláčky od Bulhara a italskou kávou jsme prohloubili hovory o společnosti „z doby těsně před koncem“, rozpoznávání smyslu či ozdravných účincích rozpadu dějin.
Mezi širší nominace Magnesie Litery za poezii zařadila porota sbírku „Směsné strofy“ Jiřího Kotena. Básníka a literárního teoretika zpovídáme v našem proustovském dotazníku, jaká je jeho největší extravagance nebo kterou knihu považuje za nejpřeceňovanější.
Březen je tu, v něm další válka a další převracení otázek po tom, co je ještě normální. Pavel Sibyla, slovenský spisovatel a publicista, přijal výzvu věnovat Hostu sérii březnových sloupků. Ten první je o vnitřní normalizaci na pozadí něčeho, co možná zkratkovitě nazýváme normalizací po slovensku.
Po vyhlášení nominací na Cenu literární kritiky zveřejnily své longlisty i jednotlivé poroty soutěže Magnesia Litera. A některé tituly mají šanci uspět i v dalších literárních soutěžích či anketách.
„Podobně jako v případě Sudet je i v Odřanie nutné přijmout historii míst s tím, že je jiná než historie těch, kteří ji obývají nyní. A že obě verze jednoho příběhu mohou být stejně pravdivé,“ píše v recenzi na novou knihu z nakladatelství Absynt Václav Maxmilián.
Jáchym Topol po devíti letech vydal nový román, prý možná jeden z posledních napsaných pouze člověkem, jak se při příležitosti vydání knihy a v obavě z AI vyjádřil v Deníku N. Jak tedy román napsaný pouze člověkem dopadl? Dozvíte se v kritice Marty Ljubkové.
Celé to začalo jedním zimním soubojem, jenž vyústil v nejsenzačnější konspiraci literární historie. Totiž že z Alexandra Sergejeviče Puškina se stal Alexandre Dumas.
S Ondřejem Galuškou se bohužel smějeme naposled. Tentokrát nad smíchem bohů. Ačkoli mnozí bohové už pro leckoho nejsou mezi námi, božský šprým a smích přetrvaly a některé se teď jakoby s tajícími ledy uvolňují. Jednoho z toho mrazí. Čtení Galuškova sloupku může způsobit i záchvat.