Věčná otázka nakladatelů je, zdá se, definitivně vyřešena. Má-li být dnes kniha úspěšná, musí být toxická, potvrzují knihy Jakuba Stanjury.
Dnes vychází nový díl naší podcastové série Kovárna, tentokrát o myšlení a odkazu Růženy Vackové. V rámci Týdne svobody jsme natáčeli živě ve vršovickém Vzletu a hostem byl profesor literatury a umění Josef Vojvodík. Kritiku jeho zatím poslední knihy „Extremum“ (2024) připravil Kryštof Kočtář.
Do českých kin přichází oceňovaný dokument „Riefenstahl“, který znovu otevírá příběh jedné z nejkontroverznějších osobností filmové historie. Snímek pracuje s rozsáhlým, teprve nedávno zpřístupněným archivem Leni Riefenstahl. Více v recenzi Apoleny Rychlíkové.
V úterý 4. listopadu bylo uděleno nejprestižnější francouzské literární ocenění Goncourtova cena. Získal ji spisovatel Laurent Mauvignier za román „La maison vide“. Přinášíme recenzi Míly Janišové.
Kde končí umělecké dílo a začíná jeho reflexe? Mediální teoretik a filozof Bernd Herzogenrath v knize „Myslet média“ (česky 2025) uvažuje o jejich těsném propletení, o myšlení „s“ uměním, nikoli „o“ něm. Nejen na to se německého myslitele po jeho nedávném workshopu v Olomouci ptal Kryštof Kočtář.
Kdo z vás může říct, že se na malý okamžik živil pouze vlastním psaním?
Proč je dnes filozofie v prekérní pozici? Přinášíme sérii komentářů filozofa Václava Janoščíka k filozofii post-online. Čtvrtý z nich je o figurativní teorii a produktivitě „trans“ perspektivy. Jak taková teorie alternuje wokeismus a konzervativní esencialismus? Jaké sociální identity nabízí?
V pondělí večer byla udělena Bookerova cena za rok 2025. Prestižní literární ocenění získal román „Flesh“ (Tělo) britsko-maďarského spisovatele Davida Szalaye.
Jaké to je, ubytovat se poprvé v bytě za hranicemi. A co všechno nás potkává ve světě, který je utvářený jinými strukturami a rytmy než ten náš? Pohled z okna může být tím prvním krokem ke vstupu do nového světa. Přinášíme fejeton básnířky Nely Haluzové o jejím pobytu v Istanbulu.
V nakladatelství Akropolis vyšla kniha rozhovorů s ruskými emigranty „Jak to začalo“. V rozhovoru s její autorkou Olgou Pavlovou mluvíme o různých vlnách ruské emigrace i o tom, co přivedlo do Česka ji.
„Orientační běžec prožívá ve vztahu k prostoru něco zvláštně intenzivního — je odkázán převážně na mapu, na její znakový materiál, a na základě něj se musí pohotově vyznat v záludném prostředí. Musí být ten nejlepší čtenář,“ píše ve svém fejetonu básník Lubomír Tichý.
Proč je dnes filozofie v prekérní pozici? Přinášíme sérii komentářů filozofa Václava Janoščíka k filozofii post-online. Třetí z nich nabízí dvě lekce z internetu o internetu, ale ještě více o podmínkách a produkci současné teorie — a o nás samých.