Zatímco člověk dřívějších dob byl pohnut, protože byl přesvědčen, dnes jsme přesvědčeni, protože jsme pohnuti. Stali jsme se společností singularit, tvrdí neměcký sociolog Andreas Reckwitz.
Kafka na tričkách či kafkovské kavárny s bizarními názvy bohemistce Veronice Tuckerové nevadí tolik jako absence promyšlené péče o jeho dílo. Badatelka z Harvardu v bohemistickém seriálu vysvětluje, proč je stále čteme a co znamená učit českou literaturu a jazyk v USA.
Google musí nakladatelům a vydavatelům dát právo volby být v AI přehledech. Británie nedávno přijala historické opatření na ochranu obsahu.
„Já ještě zapluju do oblíbeného podniku na růžku, paní za barem si mě pamatuje, dám si ještě ze tři třetinky, soumrak je neuvěřitelně dlouhý, pozoruju ortodoxní židy všude kolem a jsem neskutečně šťastný, že žiju v Evropě,“ píše básník Filip Klega ve svém fejetonu z literárního festivalu v…
Nevim je autonómnym vydavateľstvom sociálneho družstva Tři Ocásci, so zameraním na radikálnu imagináciu, lavicové hodnoty a pestrosť žánrov. Ich odpovede sú kolektívne, ako aj proces vydávania každej jednej knihy. Rozprávame sa o ich začiatkoch, terajškoch a premýšľaní o projektoch a lepšom svete.
Syrovost příběhu novely „Hrbačka“ japonské spisovatelky Saó Ičikawy netkví pouze v detailním popisu tělesného postižení, fyziologických procesů a stísněnosti prostoru. Se stejnou neomaleností před námi vypravěčka Šákja odhaluje i své provokativní myšlenky.
Je tu další díl seriálu k letošnímu bohemistickému kongresu. Julie Turková mluvila s běloruským bohemistou a překladatelem Sjarhejem Smatryčenkou, žijícím v Brně, o studiu češtiny, o současné dualitě běloruské kultury, jejím vztahu k Václavu Havlovi a vzájemném kulturnímu vlivu Česka a Běloruska.
Soutěž Nejkrásnější české knihy roku zná vítěze pro uplynulý rok. Slavnostní vyhlášení výsledků 61. ročníku proběhlo včera ve Studiu hrdinů.
„Musel jsem odletět do vesmíru, mluvit s mimozemšťany a vytvářet nové světy, abych mohl mluvit o každodenním životě, našem světě a nás samotných,“ říká v rozhovoru s básníkem Šimonem Leitgebem maďarský básník Gergő Korsós, kterého v příštích týdnech čeká čtenářská tour po několika českých městech.
„Přitom všichni, celý národ, opravdu naléhavě potřebujeme literární dům. Jen o tom naprostá většina národa nemá nejmenší tušení,“ píše Petr Šesták z Wannsee. Nebyl tam na žádné konferenci, ani kulturní, ty jsou jen o něco málo lepší, byl tam psát.
Jsou oblasti života, kde věda ztrácí řeč. Dokáže si v těchto místech vzít slovo literatura, ptá se v eseji Tereza D. Reichelová. Je vůbec řeč tím, co udržuje naši intimitu s realitou? Vystudované politoložce a filozofce v těchto dnech vychází v nakladatelství Host i románová prvotina „Acheron“.
Barbora Müllerová ve své knize „Atlas křoví“ prochází slepými skvrnami uvnitř i na okrajích měst, kde se střetávají okraje lidského s divokou přírodou, a básnicky je prozkoumává.