V nakladatelství Torst letos vyšel poslední svazek „Sebraných spisů Ladislava Klímy“, věnovaný jeho dramatické tvorbě. S editorkou edice Erikou Abrams hovoříme o vydávání, překládání i objevování Klímových textů.
Komiks „Polina“ kontroverzního francouzského autora Bastiena Vivèse vypráví o dospívání, tanci a bolestivém odpoutávání od těch, kdo nás formovali.
Až ve Lvově postaví památník Hrdinů Ukrajiny, hlavní vchod budou střežit verše básníka Maxyma Kryvcova, jenž v zákopech zahynul v lednu 2024: „Až se mě zeptají, co pro mě znamená válka, bez váhání odpovím — jména.“ Další část reportážního seriálu ze západní Ukrajiny.
Co znamená být mužem, když odhlédneme od společenských rolí, kulturních stereotypů a očekávání, jež se k mužství vážou? Výstava „Andros“ v Centru současného umění DOX, kurátorovaná spisovatelem Vratislavem Maňákem, sleduje mužské tělo v okamžiku, kdy přestává být samozřejmým důkazem mužské identity.
Bookerovu cenu letos získal M. John Harrison za román „The End of Everything“. Jde o prvního Bookera pro autora sci-fi.
Co má společného postava Geryona z „Autobiografie rudé“ Anne Carsonové s Geryonem z jedné eseje Vernon Lee? Nad tím se ve své eseji zamýšlí Martin Bedřich.
Jmenuje se to „Blaschka“, má to poznámky pod čarou, před začátkem textu jsou uvedeny hlavní postavy jak v tištěných dramatech, na konci je soupis použité literatury se zdroji převážně v angličtině. A přece je nová kniha Štěpána Kučery nejspíš románem.
Před devítipodlažním deskáčem v Chotkevyčově ulici číslo 56 v ukrajinském Lvově si dělám poznámky, s čím vším panelák ze sovětské éry souvisí. Útok ruské rakety zabil v tomto domě basketbalistu Viktora Kobzystého. Další část pětidílné reportáže Ivana Motýla o západní Ukrajině.
Jaroslav Smutný, sběratel lidových písní, vedoucí folkloristických souborů a cimbálových muzik, ožívá díky dokumentu svých kolegů a kolegyň z folklorního hnutí. Dokument „Smutný z Veselí“ přináší portrét osobnosti, pro niž byla lidové hudba celoživotní vášní navzdory „únavě folklorem“.
Spisovatel, básník, esejista a překladatel Václav Jamek v neděli obdržel Státní cenu za literaturu. Odemykáme kritiku Magdaleny Platzové, v níž se věnuje oceněné autobiografické próze „Rok s ostatními sirotky“.
Norská spisovatelka Linn Strømsborg (* 1986) o sobě říká, že píše odmalička. A když se jí někdo zeptá, o čem jsou její romány, pokaždé zopakuje tutéž větu: „Píšu úplně obyčejné příběhy o obyčejných lidech.“ Rozhovor s ní pro H7O vedla Daniela Mrázová.
Prózu „Stará postel“ Ludvíka Vaculíka provází pověst odloženého literárního skandálu. Po desetiletích od vzniku textu už ale sexuální otevřenost dávno neprovokuje. Živá a dráždivá zůstává spíše Vaculíkova neochota respektovat hranice mezi soukromým a veřejným, mezi erotikou a politikou.