Jsou ve skutečnosti hlavním problémem Knihobotu podmínky brigádníků, jak si myslí Instagram, nebo něco úplně jiného? Aktuální kauzu ve svém komentáři analyzuje Jan Němec.
Dnes má narozeniny spisovatel Boualem Sansal, toho času v alžírském vězení. O jeho díle, situaci a alžírsko-francouzských vztazích mluvíme s odbornicí na Maghreb, romanistkou Mílou Janišovou.
V neděli večer byla udělena Státní cena za literaturu a Státní cena za překladatelské dílo. První získala in memoriam Zdena Salivarová, druhou obdržela překladatelka Anežka Charvátová, s níž uveřejňujeme rubriku „Madlenka“ ze zářijového čísla časopisu Host.
Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Autor temných, vizionářských próz o úpadku, víře a absurditě moderního světa. O sugestivnosti jeho stylu a překladatelských výzvách vypráví překladatelka jeho děl Simona Kolmanová.
Vágní hmota, která vyplňuje takřka celou mapu naší republiky. Řadě novinářů i politiků se slévá pod jedno slovo — a paradoxně pod slovo, které nám v jednotném čísle umožňuje zdůraznit jedinečnost každého jednoho celku.
Kniha amerického filosofa Waltera Kaufmanna „Budoucnost humanitních věd“ vyšla poprvé roku 1977, tři roky před autorovou smrtí. Letos se konečně dostává do rukou českému čtenáři a díky poutavému překladu Michala Kleprlíka opět budí zájem.
Americká badatelka připravila k vydání rané povídky Virginie Woolf, psané původně jen pro přítelkyně. A sázkaři tipují letošního laureáta Nobelovy ceny za literaturu.
I když se o nové sbírce Nely Bártové „Házeliště granátů“ nejčastěji hovoří jako o chrlení řeči a z historické perspektivy bývá dávána do kontextu s beatnickou poezií, tak jedním z ústředních témat její tvorby je krajina. Ať už je to krajina prošlapaná, zahlédnutá, nebo vysněná.
Strávil jsem po čase večer s TikTokem a smál se s frekvencí, kterou neznám u žádného animáku, webu, televizní show. Krátká vertikální videa a nástroje pro snadný střih v lidech očividně probouzí Thálii, píše Jakub Jetmar ve svém sloupku.
De Stoop napsal napínavou a jímavou rekonstrukci brutálního zločinu. Namísto hlubší analýzy sociálního a psychologického pozadí ale nabízí schematicky nostalgický koncept, který se smrtí jeho strýce souvisí jen velmi volně.
První lekce, kterou dostane Collodiho dřevěný chlapec Pinocchio, jejž Erben překřtil na Otesánka, od svého tvůrce Řezáčka zní: kdo nepracuje, ten nejí. Frustrace líného kluka je tak silná, že v české verzi slavné pohádky dokonce sní své rodiče. Vychází 7. díl Kovárny — tentokrát o hladu a hladovění.
Byla udělena Cena Jaroslava Seiferta. Praha si připomene Karen Blixen. Jihlava bude hostit knižní festival. A k tomu dvě pozvánky na akce s literární tematikou.