Po včerejší zprávě ještě jednou AI. Tentokrát o prvním dílu nového Hostcastu „Kovárna“. Josefína Formanová diskutuje s filosofkou Ditou Malečkovou a literárním teoretikem Karlem Pioreckým o elektronické literatuře.
Spisovatelská organizace Authors Guild spustila certifikace pro lidské autory. Nová platforma má pomoci čtenářům vyznat se v současné knižní produkci generované AI.
S básníkem, prozaikem a překladatelem Adinem Ljucou rozmlouváme o bosenské poezii, překladu a antologiích. Na jedné antologii právě Adin Ljuca pracuje a měla by pod názvem „Je na tom něco dobrého“ vyjít v nakladatelství Protimluv.
Profesionální glosátor společenského neřádu Stanislav Biler napsal třetí román. Po „Nejlepším kandidátovi“ a „Destrukci“ přichází „Nejkrásnější město na Zemi“. Přinášíme kritiku Petra A. Bílka.
Jak se mění pozice „obecních bláznů“ v momentu, kdy se pevné hranice katastrálního území vesnice rozplývají pod náporem digitálního prostředí?
Vyšla přednáška o vzdoru vůči nenávisti k Židům od Theodora Adorna. Nepřináší revoluční teze, které by ozřejmily původ antisemitismu nebo představily návod, jak mu čelit. Šíří však výzvu, již není zbytečné opakovat: je třeba znovu a znovu odolávat tendenci simplifikovat složité společenské problémy.
Tištěná i digitální verze časopisu Čtenář dostala nový kabát. V Česku roste zájem o čtenářské kluby. A spisovatelka Klára Smolíková rozesílá čtenářský newsletter.
Od lednového čísla se obměňují autoři tradičních sloupků a přibývají sloupky nové. Po Marku Torčíkovi, který psal po celý minulý rok fejeton do časopisu Host, přebírá tento sloupek Emma Kausc pod názvem „Zevnitř“.
Na začátku roku vyšla publikace „V souřadnicích neklidu“, shrnující to zásadní z české literatury let 2011 až 2020. Jedná se o jeden z mála pokusů, jak reflektovat uplynulou dekádu na pozadí kritického soudu. Více o knize s její editorkou Alenou Šidákovou Fialovou.
První ročník Ceny literární kritiky už zná nominované v obou kategoriích, próze i poezii. V próze zaujali tři debutanti a v poezii tři básnířky.
Henri Bergson vytvořil filosofii času, o niž se opírala i řada literátů 20. století. Loni u nás vyšel Bergsonův slavný „Esej“ v překladu filosofa Jakuba Čapka. Jak překladatel říká, Bergsonův rozbor zkušenosti času vykazuje filosofické i literární kvality.
Nejnovější román ze světa Rychlých šípů je detektivkou nejen pro děti, která invenčním způsobem navazuje na původní dílo Jaroslava Foglara. Zdá se, že v českém prostředí s románem „Život a smrt Maxmiliána Drápa“ konečně vzniká reprezentativní příklad toho, jak produktivně pracovat s výrazným…