První, co vás zabije, bude horko, tvrdí klimatický novinář Jeff Goodell v knize „Vedro. Život a smrt na spálené planetě“. Jeho kniha balancuje mezi kvalitní investigativní žurnalistikou a varovným environmentálním svědectvím.
Cena literární kritiky zahájila třetí ročník debatou o básnických sbírkách prvního čtvrtletí 2026. Do debaty porota vybrala sbírky „Atlas křoví“ Barbory Müllerové, „Propaganda“ Iryny Zahladko a sbírku „Viktor“ Kamila Boušky.
Na slavnostním ceremoniálu byla řeč o kritické situaci literárních časopisů a živé kultury. Ocenění, jimž předcházela série debat, byla udělena teprve podruhé.
Zažíváme homogenizaci literatury skrze clustery několika témat? A je problém v samotných tématech nebo v tom, že na ně i myšlení o literatuře čím dál víc redukujeme? O co tím případně přicházíme? Více v komentáři Ondřeje Nezbedy.
Letos už pátá debata Ceny literární kritiky proběhla v ostravském Centru Pant. Diskutovalo se o sbírkách Tomáše Gabriela, Radovana Jursy, Jana Musila, Pavla Novotného a dalších sbírkách vydaných v závěru letošního roku.
Věčná otázka nakladatelů je, zdá se, definitivně vyřešena. Má-li být dnes kniha úspěšná, musí být toxická, potvrzují prózy Jakuba Stanjury.
Pouť zásvětím, hotelovým očistcem, kancelářským peklem, vlastním podvědomím. Komiksový autor Branko Jelinek vydal své zatím nejambicióznější dílo s názvem „Oskar Ed: Můj nejlepší přítel“.
Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Autor temných, vizionářských próz o úpadku, víře a absurditě moderního světa. O sugestivnosti jeho stylu a překladatelských výzvách vypráví překladatelka jeho děl Simona Kolmanová.
De Stoop napsal napínavou a jímavou rekonstrukci brutálního zločinu. Namísto hlubší analýzy sociálního a psychologického pozadí ale nabízí schematicky nostalgický koncept, který se smrtí jeho strýce souvisí jen velmi volně.
„Driftbook“ Josefa Kroutvora je knihou poutní, vyzývající k výpravám pěším, čtenářským i duchovním. Zápisníkem vyplavených maličkostí, kterými je potěšení se probírat, ale i přebírat je jako ohlazená dřeva, střepy a úlomky autorovy esejistické archy.
Co reprezentují čtyři velmi různorodé sbírky „Raná“ od Lenky Chýle, „Balčik“ od Radky Rubiliny, „Konkrétní poštolka“ od Jakuba Řeháka a „Koleje jsou pevně přibité k vidění“ od Luboše Svobody? V čem jsou přesvědčivé a v čem nikoli?
Je kniha „Jů a Hele“ nejlepší prózou Davida Zábranského? Co čekáme od próz zkušených a úspěšných autorů starší střední generace Bianky Bellové, Jiřího Hájíčka a Miloše Urbana? A čím překvapuje debut Emmy Kausc „Narušení děje“? Debatují porotci Ceny literární kritiky Marta Ljubková, Petr A. Bílek a…