Na konci května zemřel velikán afrických literatur a především té keňské Ngũgĩ wa Thiong’o. Proslul stejnou měrou svým literárním dílem i snahou prosadit africké kultury ve světě a dopřát jim spravedlivého zacházení.
V posledních třech letech vyšly dvě knihy, které mají ve svém titulu slovo důstojnost a zaobírají se tímto tématem ve zdravotních a sociálních službách. Je zajímavé, že jejich vyznění snad ani nemůže být rozdílnější.
Venku je červen. A jako každý rok touhle dobou se schyluje k Paní Dallowayové. Každé roční období, vlastně skoro každý měsíc si vyžaduje svůj román. Červen patří Mrs. D. S touhle knihou, kterou Virginia Woolfová napsala před 100 lety, jsem strávila víc než polovinu života.
„Raději škrtám než píšu,“ prozrazuje Monika Kubicová v jedné ze svých básní. Možná proto vychází její druhá sbírka, „Bezejmenný tok“, až třináct let po té první. Značí to sympatické vyhýbání se nadprodukci. Čtenář bude tudíž očekávat výběr těch nejzralejších plodů básnířčiny práce.
Kdo tráví s YouTube víc času než s televizí, videím o čínském hospodářském zázraku se mohl jen stěží vyhnout. Část jejich tvůrců nepochybně platila Komunistická strana Číny.
Dvacáté století bylo časem bezprecedentního technologicko-společenského pokroku i nezměrné lidské krutosti. Od jeho konce uplynulo dvacet pět let a stále se k němu vracíme a pokoušíme se mu porozumět. Takovým pokusem jsou i „Stručné dějiny 20. století“ amerického historika Johna Lukacse.
Zatímco spisovatelé v zahraničí volají po zastavení destrukce Gazy, ti čeští podobně jako většina společnosti mlčí. Proč? Více v komentáři spisovatelky Vesny Evans.
Na téma cyklistiky si v poslední předprázdninové Kovárně povídáme spolu se třemi vášnivými cyklisty a profesionálními milovníky literatury, Ondřejem Buddeusem, Janem Wiendlem a Janem Musilem.
Básnířka Klára Goldstein ráda pracuje s historickými a kulturními referencemi. V minulých knihách to byly odkazy mahlerovské, (pablo)nerudovské a ve stávající knize jde především o reference a aluze na místo Birán, kde se narodil Fidel Castro.
Byly vyhlášeny výsledky jubilejního 60. ročníku Nejkrásnějších českých knih roku. Organizátor soutěže, Památník národního písemnictví / Muzeum literatury, bude ve svém sídle již tuto sobotu hostit Knihex.
„Já většinu věcí pořád píšu pro hlasité čtení a pořád mám hrůzu z toho, že to nefunguje na papíře jako literatura, protože to píšu pro svůj hlas,“ říká v rozhovoru nad svou novou knihou „Sukces saisóny“ básník, kabaretiér a jeden z šéfredaktorského dua „Psího vína“ Richard L. Kramár.
Výzkumy čtenářství nám neřeknou jednu věc: co vlastně děláme, když čteme. Může to totiž být hodně různých věcí. Více v komentáři Jana Němce.