Kdo tráví s YouTube víc času než s televizí, videím o čínském hospodářském zázraku se mohl jen stěží vyhnout. Část jejich tvůrců nepochybně platila Komunistická strana Číny.
Dvacáté století bylo časem bezprecedentního technologicko-společenského pokroku i nezměrné lidské krutosti. Od jeho konce uplynulo dvacet pět let a stále se k němu vracíme a pokoušíme se mu porozumět. Takovým pokusem jsou i „Stručné dějiny 20. století“ amerického historika Johna Lukacse.
Zatímco spisovatelé v zahraničí volají po zastavení destrukce Gazy, ti čeští podobně jako většina společnosti mlčí. Proč? Více v komentáři spisovatelky Vesny Evans.
Na téma cyklistiky si v poslední předprázdninové Kovárně povídáme spolu se třemi vášnivými cyklisty a profesionálními milovníky literatury, Ondřejem Buddeusem, Janem Wiendlem a Janem Musilem.
Básnířka Klára Goldstein ráda pracuje s historickými a kulturními referencemi. V minulých knihách to byly odkazy mahlerovské, (pablo)nerudovské a ve stávající knize jde především o reference a aluze na místo Birán, kde se narodil Fidel Castro.
Byly vyhlášeny výsledky jubilejního 60. ročníku Nejkrásnějších českých knih roku. Organizátor soutěže, Památník národního písemnictví / Muzeum literatury, bude ve svém sídle již tuto sobotu hostit Knihex.
„Já většinu věcí pořád píšu pro hlasité čtení a pořád mám hrůzu z toho, že to nefunguje na papíře jako literatura, protože to píšu pro svůj hlas,“ říká v rozhovoru nad svou novou knihou „Sukces saisóny“ básník, kabaretiér a jeden z šéfredaktorského dua „Psího vína“ Richard L. Kramár.
Výzkumy čtenářství nám neřeknou jednu věc: co vlastně děláme, když čteme. Může to totiž být hodně různých věcí. Více v komentáři Jana Němce.
„Občas o svém způsobu psaní, při kterém jsem schopen na papíře nechat až trapně nečekané věci, mluvím jako o poezii mindfucku,“ říká básník Tomáš Gabriel v rozhovoru nad svou poslední sbírkou „Údolí pokusu o výsadbu bříz“, která vyšla na konci loňského roku v nakladatelství Fra.
Kniha, která hýří slovy a příběhy a která se nesnaží nijak přemrštěně literárně blýskat (třebaže její název by bylo možné číst jako až příliš suverénní). Knížka nenáročná i tematicky vstřícná k velkému množství čtenářů. Takové jsou ve zkratce „Ty nejlepší věci“.
I slabý vzdor „je důkazem, že za mediální realitou je ještě jiná“, píše ve své glose rusistka a spisovatelka Alena Machoninová.
„Slovo efektní je pro značnou část Jodorowského tvorby asi nejpříznačnějším adjektivem. Těžko hledat autora, který tak miluje tělesné násilí.“ K širokému dílu do češtiny hojně překládaného Alejandra Jodorowského přibyla další část: komiksová série „Juan Solo“.