Na sklonku loňského roku vyšla v nakladatelství Práh objemná kniha „Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa“. Stojí za ní arteterapeut, básník a autor koláží Miroslav Huptych.
Kniha Krystyny Wanatowiczové poutavě ukazuje, že Nezval je i dnes neuvěřitelně „sexy“ historickou osobností. Zároveň však vědomě opomíjí básníkovu tvorbu, což je chyba, protože tak Nezvala zkoumá pouze z vnější, cizí perspektivy.
„Mnoho ľudí sa dnes do kultúrneho centra bojí chodiť, lebo primátor ho vykresľuje ako hniezdo hriechu a LGBTQ propagandy, kde najmä deťom hrozí morálna ujma,“ píše šéfredaktor slovenského měsíčníku Kapitál ve svém pravidelném sloupku pro časopis Host.
Co reprezentují čtyři velmi různorodé sbírky „Raná“ od Lenky Chýle, „Balčik“ od Radky Rubiliny, „Konkrétní poštolka“ od Jakuba Řeháka a „Koleje jsou pevně přibité k vidění“ od Luboše Svobody? V čem jsou přesvědčivé a v čem nikoli?
Přinášíme rozhovor s Janem Musilem, držitelem hlavní ceny každoroční soutěže Básne SK/CZ. Do soutěže se letos přihlásilo více než 500 příspěvků a kromě hlavní ceny udělila porota i devět prémiových ocenění.
V anglicky mluvícím a čtoucím prostředí roste tlak na nakladatelství i slavné osobnosti, aby u knih přiznávaly ghostwritery a další skryté profesionály. Tituly od celebrit totiž představují čím dál větší část knižního trhu.
Přinášíme rozhovor s Lenou Dorn, překladatelkou a básnířkou, jež se věnuje překladu současné české literatury do němčiny a jež za svou odbornou práci o české kultuře v němčině získala letošní Cenu Otokara Fischera.
Autofikce je jeden z těch pojmů, jehož význam se častým používáním spíš zamlžuje než prokresluje. Světlo na něj vrhá nová monografie Zuzany Foniokové „Od autobiografie k autofikci“ s podtitulem „Narativní strategie vyprávění o vlastním životě“. Více v rozhovoru s autorkou.
Anna Řezníčková ve své sbírce utváří tajnůstkářský mikrosvět, jehož pavučiny se splétají do něčeho samotářského, humorně stydlivého a přitom nezaměnitelného, co za sebou nepotřebuje mít velikášská existenciální či filozofická pozadí, do něčeho, co si píše samo pro sebe, bez touhy být spatřeno.
Severská literatura u nás byla hojně překládána na začátku 20. století a velkého boomu se jí dostalo s příchodem severské krimi. Literatura několika generací však vzala Česko obloukem a vytvořila dosud nezaplněnou trhlinu. Mezi klasická díla v této trhlině patří i román „Ptáci“ Nora Tarjeie Vesaase.
Nulová sazba DPH jako záchranný kruh, pokles objemu prodaných výtisků, digitální média na vzestupu — to jsou hlavní body Zprávy o českém knižním trhu 2023/2024. Obec překladatelů i Asociace spisovatelů částečně obměnily své vedení. Ředitel Českého literárního centra se stal předsedou Sdružení…
Na dnešek připadá Mezinárodní den lidských práv. Přesto lidská práva stále nejsou samozřejmostí nejen v represivních režimech, ale ani u nás. Komentář stážistky časopisu Host.