|
|

Pevnost Karlovo náměstí 18

„Je to nesentimentální i nečernobílý příběh o totálním nasazení se pro věc. A je také o lásce, již těžko označit jinak než jako pevnou a dospělou,“ píše Josef Chuchma v kritice knihy Alice Horáčkové „Václav a Kamila Bendovi. Příběh lásky a odvahy“.

Přečíst celé
|
|

Hodná holka, silná žena, mamka, oběť a mrcha

I když toxickou feminitu obecně chápeme jako „formu sebedestrukce skrze chování či myšlení, jež si osvojujeme prostřednictvím kulturních vzorců a společenských praktik“, Sophia Fritz nezůstává jen u tohoto rozdělení a téma rozšiřuje a analyzuje od původu kulturních vzorců po proměny jazyka.

Přečíst celé
|
|

Velká francouzská revoluce pro naši dobu

„Kniha o levicové revoluci u české veřejnosti jistě vyvolá podezření. Po zkušenosti komunismu je to pochopitelné. I česká žurnalistika si však začíná všímat, že levicová perspektiva v naší politice chybí,“ uvažuje Václav Sklenář nad knihou Jeana-Luca Mélenchona, někdejšího lídra francouzské levice.

Přečíst celé
|
|

Několik nečasových glos křičícího myslitele

Novinku Konrada P. Liessmanna tvoří asi osm desítek komentářů, glos a sloupků z let 2016—2022, původně psaných pro média. Rakouský filosof si v nich klade za cíl porozumět světu, v němž žijeme. V tom počtu textů zůstává nedotčeno jen málo témat. Ambice příliš vysoká možná i pro zkušeného autora?

Přečíst celé
|
|

Dva ztracenci v rozmrdaném světě

„Zdá se mi, že Despentes mnohem spíše než na muže jako takové míří na mocenský aparát patriarchátu,“ píše v recenzi románu „Čau debile“ francouzské literární rockstar romanistka Míla Janišová.

Přečíst celé
|
|

Po paměti do prázdnoty

„Autofikce zde nefunguje jako hra na autenticitu, ale jako způsob, jak vtáhnout čtenáře do proudu dějin. Vypravěčka nelíčí svůj příběh, aby ukázala, co udělalo devadesátkové Rusko s pamětí, každodenností a možností vnímat vlastní identitu mimo bolest a rozklad,“ píše o druhém dílu autofikční…

Přečíst celé
|
|

Poslouchej věci, jak se dějí

Jitka Bret Srbová se neuzavírá do uměle vytvořené bubliny domácí pohody; spíš vyjadřuje jistotu, že žádný stav světa nemůže člověku zabránit, aby byl šťastný, píše v recenzi její sbírky „Přímluva za malé věci“ Andrea Popelová.

Přečíst celé
|
|

Číst bez předsudků

Prvotina Jiřího Horta byla pozdní, tím spíše jeho „druhotina“. Jeho nová sbírka nezapře autora, který si za dlouhá léta osvojil určitá témata i básnické formy. Ve sbírce „Přijde jelen“ nepátrá po básnickém já, nýbrž předvádí, co již zná a umí.

Přečíst celé
|
|

Vřešti tiše

Ačkoli nejnovější počin Miloše Hrocha „Šeptej nahlas“ nese podtitul „Český shoegaze mezi Východem a Západem“, záběr díla mnohonásobně přesahuje tuto scénu a žánr a snaží se podat co nejzevrubnější report o nejen československé alternativní nezávislé hudební kultuře před pádem socialismu i po něm.

Přečíst celé
|
|

K fenoménu blbství

Spisovatelka a bohemistka Sylvie Richterová narušuje tradiční výklady Haškova velkého románu analýzou postavy Švejka-zrcadla, jenž odráží a demaskuje blbství v soukolí mocenského systému. V osmi esejích se věnuje důvodům, proč je vyprávění o dobrém vojákovi relevantní i sto let po jeho vzniku.

Přečíst celé
|
|

Trocha prosté rezignace

Ve své nové sbírce „Potom zhasni“ nabízí básník, textař, zpěvák a dramaturg, nově též nositel Ceny Jantar Jan Kunze básně, které komentují současný svět a dobu nebo reflektují vlastní život, a to zejména z hlediska pozvolného stárnutí a definitivního loučení s mládím.

Přečíst celé
|
|

Rozbor vlastní porážky

Kniha Moisése Naíma je velkým svědectvím o rozkladu neoliberálního řádu. Autor s hlubokým porozuměním popisuje strategie a taktiky současných autoritářských hnutí a zároveň je sám významným představitelem systému, který je novými autokraciemi vytlačován.

Přečíst celé