V úterý 4. listopadu bylo uděleno nejprestižnější francouzské literární ocenění Goncourtova cena. Získal ji spisovatel Laurent Mauvignier za román „La maison vide“. Přinášíme recenzi Míly Janišové.
Slovenský reportér Tomáš Forró v posledních letech nepsal o ruské válce na Ukrajině jen zvenčí, stal se její součástí. V nové knize „Zpěv sirén. Putování do srdce ukrajinské války“ se vrací k událostem, které změnily nejen Ukrajinu, ale i jeho samotného.
Hannah Arendt by 14. října oslavila 119. narozeniny. Jedna z nejvlivnějších myslitelek 20. století zkoumala povahu moci, svobody i konzumní společnosti s neústupnou intelektuální odvahou. Její životní příběh i myšlení přibližuje nově vydaná biografie „Z lásky k světu“. Recenzuje ji Matěj Metelec.
Kniha amerického filosofa Waltera Kaufmanna „Budoucnost humanitních věd“ vyšla poprvé roku 1977, tři roky před autorovou smrtí. Letos se konečně dostává do rukou českému čtenáři a díky poutavému překladu Michala Kleprlíka opět budí zájem.
De Stoop napsal napínavou a jímavou rekonstrukci brutálního zločinu. Namísto hlubší analýzy sociálního a psychologického pozadí ale nabízí schematicky nostalgický koncept, který se smrtí jeho strýce souvisí jen velmi volně.
Poezie Anny Bolavé je stejně bolavá jako její román „Do tmy“. Protagonistka románu, která si zde zahrála na autorku, však přece jen prochází proměnou: namísto vodě se v debutové sbírce básní odevzdává vzdušným živlům. Postava Anny Bartákové tak získává nepatrný nadhled a otevřenost ke smíření.
„Podobnou divokost lze těžko posouvat, pokud člověk nechce dojít na hranu sebedestrukce. Jenže co když tu mez neposouváme my, co když je současná doba sama o sobě stále destruktivnější?“ ptá se Roman Polách v recenzi sbírky Nely Bártové „Házeliště granátů“.
Kniha „V domě je příšera“ mapuje moderní horor jako „krajinu“. Antonín Tesař coby kartograf probádává monstry se hemžící teritoria filmu a literatury z celého světa. Mainstreamová epicentra i brakové periferie nahlíží v působivé šíři a s nakažlivou vášní, přesto místy na úkor hloubky.
Kniha „Království“ francouzského scenáristy a spisovatele Emmanuela Carrèra je dílem víry, průvodce vlastní konverzí, autobiografií i historickým románem. Nedávno se objevilo ve slovenském překladu, v tom českém ovšem stále chybí.
„Je to nesentimentální i nečernobílý příběh o totálním nasazení se pro věc. A je také o lásce, již těžko označit jinak než jako pevnou a dospělou,“ píše Josef Chuchma v kritice knihy Alice Horáčkové „Václav a Kamila Bendovi. Příběh lásky a odvahy“.
I když toxickou feminitu obecně chápeme jako „formu sebedestrukce skrze chování či myšlení, jež si osvojujeme prostřednictvím kulturních vzorců a společenských praktik“, Sophia Fritz nezůstává jen u tohoto rozdělení a téma rozšiřuje a analyzuje od původu kulturních vzorců po proměny jazyka.