„Vězeňská strava“ — knižní prvotina básníka a aktivisty Jiřího Šimčíka. Po nekrátké době debut vydaný před dvacítkou. Zde by asi mělo být něco napsáno, něco chytrého, nového, krásného, něco přelomového. Další citový vjem? Sada básní s držákem. Strava nejen pro současné mladé, které vězní doba, systém, a někdy i život sám.
Po řečovické trilogii se Anna Bolavá vydala do hájemství metanarace.
Nakladatelé jsou i přes všechny krize produktivní a my si můžeme vybírat ze skutečně široké nabídky na pultech knihkupectví. Při všech knižních novinkách však zapomínáme na starší tituly, přitom jejich kvality jsou neoddiskutovatelné. Proto jsme se rozhodli, že těmto zapomenutým knihám dáme prostor. Seriál zahajuje Tereza Semotamová.
Ve volné trilogii Marka Tomana je úsměvně a oslavně tematizováno čtenářství jako dobrodružství nikdy nekončící, sama trilogie, již vydalo nakladatelství Baobab, se ovšem románem „Nožička a Wohryzek“ uzavírá.
„Deště Maierniggu“ jsou obsahem i formou ucelenější, sevřenější, zásadně pak sugestivnější než na cenu Magnesia Litera nominovaná kniha „Falkenfrau“ (2021, Host). Poetika a básnický svět jsou v ní vykrystalizovanější, osobitější — a na druhou stranu na sebe v mnohém navazují, stylem, či dokonce motivy, místy ale balancujíce na hraně opakování již řečeného, tedy ustrnutí.
Kto je Ester Weissová-Fekete? Aj takúto otázku si môže položiť čitateľ, ktorému sa dostane do rúk prozaická kniha „Muž“. Na jej poslednej strane natrafí na informáciu, že ide o pseudonym a: „Pravá identita autora alebo autorky ostáva nateraz skrytá. Také bolo želanie. Mnohých by asi prekvapilo, kto sa pod týmto krycím menom schováva.“
