|
|

Trocha prosté rezignace

Ve své nové sbírce „Potom zhasni“ nabízí básník, textař, zpěvák a dramaturg, nově též nositel Ceny Jantar Jan Kunze básně, které komentují současný svět a dobu nebo reflektují vlastní život, a to zejména z hlediska pozvolného stárnutí a definitivního loučení s mládím.

Přečíst celé
|
|

Rozbor vlastní porážky

Kniha Moisése Naíma je velkým svědectvím o rozkladu neoliberálního řádu. Autor s hlubokým porozuměním popisuje strategie a taktiky současných autoritářských hnutí a zároveň je sám významným představitelem systému, který je novými autokraciemi vytlačován.

Přečíst celé
|
|

… a především okno

Pro svou sbírku vybrala Klára Krásenská motto z veršů Jiřího Kuběny. Náboženské motivy se tak mísí s erotickými, z veršů čiší výrazná smyslnost. Oproti kuběnovské významové přetíženosti ale básně Kláry Krásenské působí křehce jako jemně utkaná síť významů, emocí a obrazů.

Přečíst celé
|
|

Člověk člověku psem

Barbora Hrínová vydává druhou knihu po pěti letech od úspěšného debutu „Jednorožci“, za niž obdržela cenu Anasoft Litera i cenu René pro středoškolské čtenářstvo. Svou typickou protagonistku upozaďuje ve prospěch přesvědčivého zkoumání mezilidských vztahů a života stárnoucího otce.

Přečíst celé
|
|

Zmatení jazyků a kultura bezpečí, které zabíjejí

V posledních třech letech vyšly dvě knihy, které mají ve svém titulu slovo důstojnost a zaobírají se tímto tématem ve zdravotních a sociálních službách. Je zajímavé, že jejich vyznění snad ani nemůže být rozdílnější.

Přečíst celé
|
|

Katalog poetické činnosti

„Raději škrtám než píšu,“ prozrazuje Monika Kubicová v jedné ze svých básní. Možná proto vychází její druhá sbírka, „Bezejmenný tok“, až třináct let po té první. Značí to sympatické vyhýbání se nadprodukci. Čtenář bude tudíž očekávat výběr těch nejzralejších plodů básnířčiny práce.

Přečíst celé
|
|

Hledání dvacátého století

Dvacáté století bylo časem bezprecedentního technologicko-společenského pokroku i nezměrné lidské krutosti. Od jeho konce uplynulo dvacet pět let a stále se k němu vracíme a pokoušíme se mu porozumět. Takovým pokusem jsou i „Stručné dějiny 20. století“ amerického historika Johna Lukacse.

Přečíst celé
|
|

Zkušenost řeči je doutnající knot

Básnířka Klára Goldstein ráda pracuje s historickými a kulturními referencemi. V minulých knihách to byly odkazy mahlerovské, (pablo)nerudovské a ve stávající knize jde především o reference a aluze na místo Birán, kde se narodil Fidel Castro.

Přečíst celé
|
|

Vlídná tvář z Olomouce

Kniha, která hýří slovy a příběhy a která se nesnaží nijak přemrštěně literárně blýskat (třebaže její název by bylo možné číst jako až příliš suverénní). Knížka nenáročná i tematicky vstřícná k velkému množství čtenářů. Takové jsou ve zkratce „Ty nejlepší věci“.

Přečíst celé
|
|

Psí roky

„Slovo efektní je pro značnou část Jodorowského tvorby asi nejpříznačnějším adjektivem. Těžko hledat autora, který tak miluje tělesné násilí.“ K širokému dílu do češtiny hojně překládaného Alejandra Jodorowského přibyla další část: komiksová série „Juan Solo“.

Přečíst celé
|
|

Šílenství, které píše dějiny

Kniha „Paranoia“ jungiánského analytika a esejisty Lugiho Zoji líčí dějiny lidstva jako výsledek následků psychické choroby rozvinuté často u vůdců, kteří — právě i prostřednictvím svého chorobného psychického stavu — dokážou strhávat masy a utvářet kolektivní mysl.

Přečíst celé
|
|

Co se surrealismem?

Typů prahu známe celou řadu — denně většinou nějaký ten práh překročíme, pokud jsme řidiči, možná i přejedeme. Některé zvuky jsou pro nás za prahem slyšitelnosti, jiné za prahem bolestivosti. A tak dále. S Petrem Vrchlabským můžeme ohledávat „Prostory za prahem“ vědomého.

Přečíst celé