Profesionální glosátor společenského neřádu Stanislav Biler napsal třetí román. Po „Nejlepším kandidátovi“ a „Destrukci“ přichází „Nejkrásnější město na Zemi“. Přinášíme kritiku Petra A. Bílka.
Vyšla přednáška o vzdoru vůči nenávisti k Židům od Theodora Adorna. Nepřináší revoluční teze, které by ozřejmily původ antisemitismu nebo představily návod, jak mu čelit. Šíří však výzvu, již není zbytečné opakovat: je třeba znovu a znovu odolávat tendenci simplifikovat složité společenské problémy.
Nejnovější román ze světa Rychlých šípů je detektivkou nejen pro děti, která invenčním způsobem navazuje na původní dílo Jaroslava Foglara. Zdá se, že v českém prostředí s románem „Život a smrt Maxmiliána Drápa“ konečně vzniká reprezentativní příklad toho, jak produktivně pracovat s výrazným…
V edici s podvratným názvem Apoikia nakladatelství Herrmann & synové vycházejí eseje Hannah Arendtové. Politická filosofka často píše o válce, odmítá však být myslitelkou smrti. Její vzdor je patrný i v nově přeložených textech ze sedmdesátých let. Nestárnou.
Zatímco v leckom technologie vzbuzují stále hlubší podezíravost, ne-li paniku z tvůrčí dekapitace, Dita Malečková, filozofka a expertka na umělou inteligenci, loni vydala prózu, v níž se s AI rovnou dělí o autorství.
Román „The Golden Notebook“ patří k zásadním románům britské spisovatelky Doris Lessing. I když se zatím nedočkal českého překladu, jedná se o podnětnou a vysoce aktuální knihu: Lessing se v ní dotýká feminismu, politické levice, důsledků kolonialismu a otázek souvisejících s duševním zdravím.
Kniha Krystyny Wanatowiczové poutavě ukazuje, že Nezval je i dnes neuvěřitelně „sexy“ historickou osobností. Zároveň však vědomě opomíjí básníkovu tvorbu, což je chyba, protože tak Nezvala zkoumá pouze z vnější, cizí perspektivy.
Co reprezentují čtyři velmi různorodé sbírky „Raná“ od Lenky Chýle, „Balčik“ od Radky Rubiliny, „Konkrétní poštolka“ od Jakuba Řeháka a „Koleje jsou pevně přibité k vidění“ od Luboše Svobody? V čem jsou přesvědčivé a v čem nikoli?
Anna Řezníčková ve své sbírce utváří tajnůstkářský mikrosvět, jehož pavučiny se splétají do něčeho samotářského, humorně stydlivého a přitom nezaměnitelného, co za sebou nepotřebuje mít velikášská existenciální či filozofická pozadí, do něčeho, co si píše samo pro sebe, bez touhy být spatřeno.
Severská literatura u nás byla hojně překládána na začátku 20. století a velkého boomu se jí dostalo s příchodem severské krimi. Literatura několika generací však vzala Česko obloukem a vytvořila dosud nezaplněnou trhlinu. Mezi klasická díla v této trhlině patří i román „Ptáci“ Nora Tarjeie Vesaase.
Po udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2023 vychází po dlouhé době v češtině další kniha norského spisovatele a dramatika Jona Fosseho. Jedná se o jeho krátkou novelu „Toto je Ales“, jež jako Fosseho starší knihy pracuje s jazykem po svém.
Oproti knihám zapomenutým, na které narážíme mimo kánony při brouzdání antikvariáty, existuje ještě další skupina knih, jež často platí v zahraničí spoustu let za klasická díla, přesto je v češtině dosud nemáme. O těchto knihách bude vyprávět nová série s názvem Opomenutá kniha.