|
|

Šílenství, které píše dějiny

Kniha „Paranoia“ jungiánského analytika a esejisty Lugiho Zoji líčí dějiny lidstva jako výsledek následků psychické choroby rozvinuté často u vůdců, kteří — právě i prostřednictvím svého chorobného psychického stavu — dokážou strhávat masy a utvářet kolektivní mysl.

Přečíst celé
|
|

Co se surrealismem?

Typů prahu známe celou řadu — denně většinou nějaký ten práh překročíme, pokud jsme řidiči, možná i přejedeme. Některé zvuky jsou pro nás za prahem slyšitelnosti, jiné za prahem bolestivosti. A tak dále. S Petrem Vrchlabským můžeme ohledávat „Prostory za prahem“ vědomého.

Přečíst celé
|
|

Exploatace šoa po stopadesáté

Jakuba Katalpa vydala knihu „Úlice“. Dle nakladatelské anotace má jít o „bezohledný a mnohovrstevnatý román“. Recenze Kryštofa Edera hovoří spíše o tom, že jde o další literárně vyprázdněnou exploataci holokaustu, kterých máme v české literatuře desítky.

Přečíst celé
|
|

Svěží van Starého zákona

Na sklonku života a dlouho poté byl Vítězslav Gardavský, filosof, dramatik a voják, v zásadě zapomenut. Ačkoli z jeho esejisticko-odborných knih jsou první dvě části již řadu let dostupné, až dnes zájem o ně sílí. Letos vychází jeho třetí, nejrozsáhlejší, původně samizdatové dílo.

Přečíst celé
|
|

Zapomenutá kniha: Jehan Rictus — Poezie

Verše francouzského básníka Jehana Rictuse jsou českému čtenáři přístupné v kongeniálních překladech básníka Jindřicha Hořejšího, a to v poměrně útlém výboru, a čtenář může sáhnout např. po třináctém svazku edice Květy poezie z roku 1959.

Přečíst celé
|
|

Cena Jiřího Ortena pro poezii

V literárním ocenění pro nejmladší autory nebyla letos nominována ani jedna próza, zato tři básnické sbírky. Co to o současné poezii a vybraných dílech vypovídá, píše jeden z porotců ceny Libor Staněk.

Přečíst celé
|
|

Když nic nechybí, kde chybí Bůh

Mezi českými křesťanskými intelektuály vzbudil rozruch překlad knihy německého sociologa náboženství a kněze Jana Loffelda „Když Bůh nikomu nechybí: úvahy o náboženské lhostejnosti“. Autor v ní analyzuje proměny náboženství dnešní Evropy, nové podoby křesťanství i sekularizaci.

Přečíst celé
|
|

Zápisník vyplavených vět

„Driftbook“ Josefa Kroutvora je knihou poutní, vyzývající k výpravám pěším, čtenářským i duchovním. Zápisníkem vyplavených maličkostí, kterými je potěšení se probírat, ale i přebírat je jako ohlazená dřeva, střepy a úlomky autorovy esejistické archy.

Přečíst celé
|
|

Kůň v rouše motýlím

Vyšel román „Pan Děsikůň v růžové pavučině“ Fritze von Herzmanovského-Orlanda (1877—1954) v překladu Ingeborg Fialové-Fürstové. Po dramatu „Císař Josef a dcera železničáře“ v překladu Ludvíka Kundery alias Marie Kudílkové se jedná o první autorovo prozaické dílo dostupné v češtině.

Přečíst celé
|
|

Cesta do hlubin tajgy

Vyprávění připomíná kruhy na vodě, které běží hladinou po dopadu kamínku. Smrt matky spouští proces psaní, jenž se šíří různými směry. Vše, co je zde napsáno, se k ní vztahuje, ať je to nákup cestovní tašky či spodního prádla, verše Gennadije Aigiho, vzpomínky na přítelkyně či nález zmrzlého ptáka…

Přečíst celé
|
|

Oko cyklonu

„Románů, které ždímou příběhy, co to jde, je samozřejmě dost a dost, a tak je próza Rachel Cusk osvěžující už jen tím, že klade jiné důrazy,“ píše Jan Němec v recenzi na román „Tranzit“ od Rachel Cusk.

Přečíst celé
|
|

Konvenční připisování básní

Aspoň třikrát zahráli loni v nakladatelství Dobrý důvod na struny přírody a mytologie, a to ve sbírkách Vojtěcha Štěpána, Alexandra Pecha a Miroslava Pecha. V prvních dvou případech se jednalo o hru úspěšnou, sbírka „Ymiho lebka“ Miroslava Pecha však oproti kolegům pokulhává.

Přečíst celé