„Šeptej nahlas“. Kniha o shoegaze, globalizaci i mystice. Získala cenu Vinyla za počin roku a nyní je nominována na cenu Magnesia Litera za publicistiku. S jejím autorem Milošem Hrochem si povídal Martin Brzobohatý.
Ministerstvo kultury se opět ocitlo ve středu zájmu. Řeší se především dotační výzvy, ale aktéři literárního provozu fungují v širším kontextu kulturní politiky, než jsou jen dotace, a nevyhnutelně také v prostředí knižního trhu. S Annou Štičkovou rozebíráme, kde jsou největší potíže těchto…
Básník Jan Musil nedávno debutoval sbírkou „Poslední život: Bildungspoema z minulosti a budoucnosti“. Své verše ale už dříve publikoval pod jménem Jana Koukal, je také redaktorem časopisu Plav a koordinátorem zahraniční spolupráce v Českém literárním centru. Rozhovor s ním vedl Roman Polách.
Spisovatel, novinář a literární historik Vratislav Maňák se v posledních dvou knihách odklonil od beletrie a krátce po sobě vydal studii „Orchestrace jedné denunciace“ a eseje „S Wittgensteinem v gay sauně“. I o tom, jaký byl přechod od prózy k esejistice, se dočtete v přítomném rozhovoru.
Na začátku roku vyšel v edici Česká knižnice svazek próz pražského německého spisovatele Ludwiga Windera. Jedná se o první knihu německého autora tvořícího na českém území, jež v České knižnici vychází. O tom, jak se Česká knižnice proměňuje, hovoříme s členem redakční rady Pavlem Janáčkem.
Tento text vznikl jako živé pokračování rozhovoru s filozofem a sociologem Václavem Bělohradským pro únorový Host. Nad českými koláčky od Bulhara a italskou kávou jsme prohloubili hovory o společnosti „z doby těsně před koncem“, rozpoznávání smyslu či ozdravných účincích rozpadu dějin.
Mezi širší nominace Magnesie Litery za poezii zařadila porota sbírku „Směsné strofy“ Jiřího Kotena. Básníka a literárního teoretika zpovídáme v našem proustovském dotazníku, jaká je jeho největší extravagance nebo kterou knihu považuje za nejpřeceňovanější.
Tématem únorového Hosta je kultura za války. Zde přinášíme nezkrácenou verzi rozhovoru, který v Kyjevě Marie Iljašenko vedla s literární vědkyní Virou Ahejevou. Mluvily o společenské paměti, identitě, dekolonizaci a rozkvětu ukrajinské kultury.
Je Popeleční středa, a tak přinášíme rozhovor s Martinem Pokorným o jeho aktuálním překladu dvojice klíčových básní T. S. Eliota „Dutí lidé“ a „Popeleční středa“. V rozhovoru mluví o tom, jak se setkával s Eliotovou poezií, o inspiraci Dantem nebo o tom, proč tyto méně známé básně tvoří klíčový…
„Srovnával jsem ty vybrané texty podle velikosti, krásy, data sběru, podle lokalit i času,“ říká o své nejnovější knize „Nějaká Cécile a jiné“ její autor Petr Borkovec. Kniha je v letošním roce nominována na Cenu literární kritiky v kategorii prózy. Rozhovor vedl Lubomír Tichý.
Už tuto sobotu HaDivadlo premiéruje adaptaci úspěšného románu Marka Torčíka „Rozložíš paměť“. O přípravě inscenace mluvíme s autorem adaptace, dramaturgem a dramatikem Ondřejem Novotným.
„V případě téhle knihy jsem prostě věděl, že ji musím dát dohromady, protože nikdo jiný to za mě neudělá. Že nevznikne-li, pak ty unikátní hry zapadnou stejně jako kdysi,“ říká básník a germanista Pavel Novotný, editor svazku rozhlasových her autorské dvojice Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala.